František Kubka byl český spisovatel a publicista.

František Kubka pocházel z úřednické rodiny. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filozofické fakultě v Praze slavistiku a germanistiku. Jeho studia přerušila 1. světová válka, do níž musel v roce 1915 odejít. Byl zajat v Karpatech, putoval po zajateckých táborech od Kyjeva až po Zabajkalí.

V roce 1918 po osvobození legionáři František Kubka vstoupil do čs. armády. Sloužil jako technik a překladatel v Irkutsku a Charbinu. Tady v roce 1920 přijal zaměstnání v YMCA (Young Mens Christian Association – Křesťanské sdružení mladých mužů). Domů se vrátil v roce 1921 dlouhou cestou z Číny přes Indii, Řecko, Itálii a Terst.

Po návratu dokončil František Kubka filozofická studia doktorátem a několik let byl pražským tajemníkem YMCA. Od plánované vysokoškolské kariéry upustil a deset let pracoval jako zahraničněpolitický redaktor masarykovsky orientovaných novin Prager Presse. Pracoval na ministerstvu zahraničí a na ministerstvu školství.

Po 2. světové válce, kdy byl František Kubka půl roku vězněn v Berlíně, působil na ministerstvu informací a 1946 – 48 byl velvyslancem v Berlíně. Od roku 1949 se zcela věnoval literární činnosti.


Po básnických začátcích se František Kubka věnoval próze. Jeho tvůrčí síla byla v novelistice.

Poezie:
Slunovrat – 1914, lyrická sbírka vycházející z Vrchlického, antických vzorů a z klasiků.

Hvězda králů – 1925, verše jsou poznamenány zážitky z války, ze zajetí, milostnou tematikou i dojmy z prostředí Ruska a Dálného východu.

Próza:
Kubka ve své próze pokračoval v novoklasicismu.
Barvy východu – 1923, drobné povídky a fejetony z dlouhé cesty domů
Fu – 1924
Dvojníci a sny – 1926
Sedmero zastavení – 1931

V době německé okupace se autor zaměřil na historii a dále propracovával novoklasicistní pojetí příběhů v jednoduchých dějích.
Skrytý jezdec – 1941
Pražské nokturno – 1943
Karlštejnské virgilie – 1944

Dvoudílný román o moudrém šaškovi krále Jiřího z Poděbrad:
Palečkův úsměv – 1946
Palečkův pláč – 1948

Dvoudílný román o hanáckém „králi“:
Říkali mu Ječmínek – 1957
Ječmínkův návrat – 1958

Básníci revolučního Ruska – 1924, zážitky z ruské revoluce
Černomořské večery – 1949, povídky inspirované pobytem v Bulharsku.

Politické žurnalistické prózy:
Malé povídky pro Mr. Trumana – 1951
Picassova holubice – 1953
Stráže na horách i v údolích – 1955 (s účastí syna Jiřího, novináře).

Další díla:
Veliké století – 1950
Cizí město – 1951
Vítr z hlubin – 1952
Dědeček – 1953
Hnízdo v bouři – 1954
Básníkova svatba – 1955
Mnichov – 1956

Měsíční sonáta – 1963, příběh české holčičky umístěné za války v německé rodině.
Legendy o květinách – 1967
Zpívající fontána – posmrtně 1970, devět pražských povídek

Memoáry:
Mezi válkami. Masaryk a Beneš v mých vzpomínkách – 1969

František Kubka rovněž překládal z ruštiny, němčiny a latiny.