František Němec byl básník wolkerovské generace, publicista, fejetonista a prozaik, který považoval soudničku jako osobitý žánr humoristicko - satirické literatury.

František Němec se narodil na Žižkově v rodině krejčovského tovaryše. Vystudoval šest tříd gymnázia, ale pro předstírané oběšení musel se svým spoluviníkem Jaroslavem Seifertem školu opustit. Začal se věnovat žurnalistice, krátce působil v redakci Svobody na Kladně, poté se uplatnil jako soudní zpravodaj v Tribuně. Nakonec v letech 1923 - 43 zakotvil v listech Melantricha.

František Němec psal do Českého slova a deníku A - Zet. Po 2. světové válce pracoval v kulturní rubrice Práce. Byl rovněž zpravodajem z norimberských procesů s hlavními válečnými zločinci. V roce 1959 odešel do invalidního důchodu.

Dílo Františka Němečka:

Poezie:
Do literatury vstoupil František Němeček jako básník. V jeho básních se mísí vlivy Neumannovy poezie. S první fází proletářské poezie jej spojuje prokletí války a láska k životu a mj. touha po sociální spravedlnosti.

Po debutu v Mladém socialistovi se stal František Němec spolupracovníkem Neumannova Června. V roce 1919 byl jedním ze zakladatelů Socialistické rady osvětových dělníků.

Sebe i vás - 1920, první básnická prvotina
Zelené demonstrace - 1921

Próza:
Obrat k próze signalizoval cyklus čtyř na sebe navazujících próz:

Holátko Max - 1922, beletristická studie s autobiografickými prvky, historie psychického vývoje dítěte a chlapce z předměstí.

Alibi - 1931, románová groteska, která je karikaturou světa žižkovské periférie s jejími zlodějíčky, podvodníky apod.

Soudničky:
Soudničky psal Němec již od počátku 20. let jako novinář. Později je však zařadil k beletristické tvorbě, v níž je zařadil k žánru humoristicko - satirické literatury. Čerpal hlavně z prostředí pražské perférie a drobných měšťáčků.

Soudničky - 1936, první kniha tohoto žánru, v níž převažuje laskavý humor

Člověk manželský - 1944, kniha navazuje na Soudničky a podává groteskní příběh o životě v pavlačovém domě

Likajdovič tetička - 1943, fraška jež je satirou na lidské sudičství a hašteřivost.

Ze soudniček vznikla také dvě dramatická pásma divadla Větrník v Praze:
Sentimentální romance - 1943
Romance nesementální - 1945

Po válce svou klasickou knihu autor rozšířil a místy upravil:
Soudničky aneb Loučení s Roškrtem - 1948

Paničky a dámy aneb Druhá kniha soudniček - 1973, posmrtný soubor upravila a vydala Blanka Škutová - Němcová. Obsahuje rovněž některé práce, dříve knižně nepublikované.