František Palacký

literární kritik, zakladatel českého dějepisectví

Narození:
14. června 1798
Úmrtí:
26. května 1876
Upravit profil
František Palacký byl zakladatelem českého dějepisectví, vůdčí osobnost národního obrození, v mládí autor veršů, editor staročeských památek. František Palacký se narodil v českobratrské rodině, studoval v Trenčíně a v Bratislavě na...

Životopis

František Palacký byl zakladatelem českého dějepisectví, vůdčí osobnost národního obrození, v mládí autor veršů, editor staročeských památek.

František Palacký se narodil v českobratrské rodině, studoval v Trenčíně a v Bratislavě na evangelických školách. Byl mimořádně talentovaný, ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou.

František Palacký se přátelil s P. J. Šafaříkem a J. Kollárem, stal se nadšeným vlastencem. V letech 1818 - 23 působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, v roce 1823 přesidlil do Prahy. Ve službách hraběte Šternberka se zabýval historiemi šlechtických rodů. Studoval rovněž u J. Dobrovského pomocné historické vědy.

František Palacký se v roce 1827 oženil s dcerou bohatého advokáta Terezií Měchurovou. Zapojil se do pražského vědeckého a kulturního života. Pracoval ve Společnosti Vlasteneckého musea. Zasadil se o vydávání jeho periodik, německého ( Monatsschrift des böhmen Museums) i českého. Český časopis Společnosti Vlasteneckého musea, ve kterém Palacký uveřejňoval i své příspěvky, se stal hlavním osvětovým časopisem obrozenecké doby.

František Palacký inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, rozšíření muzejních sbírek a organizační změny ve prospěch českého jazyka v Královské české společnosti nauk.

V roce 1829 byl František Palacký jmenován historiografem Království českého a pověřen zpracováním českých dějin.

František Palacký byl i uznávaným představitelem austroslavismu (sjednocení Slovanů v rámci federalizované rakouské říše). Odmítl začlenění českých zemí do říše německé. Předsedal Slovanskému sjezdu v Praze, byl rovněž poslancem Ústavodárného sněmu.

Po dobu Bachova absolutismu byl František Palacký pod policejním dohledem. Po jeho pádu se Palacký vrátil do veřejného života. Byl poslancem zemského sněmu, působil v panské sněmovně říšské rady, spolu s F.L.Riegrem stál v čele staročeského křídla národní strany.

Své názory na státoprávní uspořádání v rámci Rakouska vyjádřil František Palacký v roce 1865 ve spisu Idea státu rakouského.

Po ztroskotání snah o uznání státního celku zemí Koruny české se v roce 1872 vzdal František Palacký aktivní politiky.

Za svého života dosáhl František Palacký četných mezinárodních uznání, byl členem mnoha vědeckých společností. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.

Dílo Františka Palackého:

František Palacký již během studia na lyceu v Bratislavě psal poezii inspirovanou antickými vzory. Byl přívržencem časomíry.

František Palacký byl přesvědčen o pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Vycházel z nich ve svých historických pracích.

Palackého dílo ovlivnilo české dějepisectví a filozofii, inspirovalo mnohé další umělce. Prostřednictvím historických próz, zejména Aloise Jiráska, pronikla Palackého idea českých dějin do kulturního povědomí české společnosti.

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie - 1819, kniha ve formě fiktivních dopisů psaná spolu s P.J. Šafaříkem.

Jako příklady časoměrné prozódie byly uvedeny Palackého básně. V časomíře překládal z Vergiliových Eklog.

Přehled dějin krásovědy a její literatury - 1823 časopis Krok, autor se odborně věnoval otázkám estetiky

Krásověda čili O kráse a umění - nedokončené pojednání

Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě - 1848-76, životní dílo Františka Palackého původně psané německy. Obsahuje českou historii od pravěku do nástupu Habsburků na český trůn. Vyzdvihl husitství jako nejslavnější období českých dějin.

Ve dvacátých a třicátých letech 19. století psal František Palacký také kritiky beletrie. Vysoce hodnotil B. Němcovou, K. H. Borovského, J. Kollára, F.L. Čelakovského a J.K. Tyla.
Početné byly jeho edice staročeské literatury: kroniky, Majestas Carolina, Komenského Orbis Pictus aj.

Ostatní dílo:

Poezie:
Na horu Radhošť – báseň
Má modlitba dne 26. července 1818 – hymnus
Ideál říše – óda

Vědecká literatura:
Staročeský všeobecný kalendář
Život Jana Amose Komenského
Zběrky ze starožitnosti českoslovanské


Okus české terminologie filosofické – snaha o vytvoření české filosofické terminologie, tato jím navržená terminologie se z větší části ujala.

Historická díla:
Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527

Geschichte von Böhmen

1. díl do roku 1198
2. díl roky1198 - 1306
3. díl roky1306 - 1378

Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století – pokus o shrnutí života v polovině 13. století

Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního

Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška – vyšlo i německy

Popis království Českého – soupis všech obcí v Čechách.
Skizze einer Geschichte von Prag - Stručné dějiny Prahy

Politická díla:
Idea státu Rakouského – 1865, popis představ Františka Palackého o federálním uspořádání Rakouska, kdy si přeje jeho zachování.

Zachovala se i část Palackého korespondence s významnými osobnostmi doby a značné množství novinových článků.