Georges Bernanos
dramatik, esejista, romanopisec
Hodnocení na Kinobox.cz: 73%- Narození:
- 20. února 1888
- Úmrtí:
- 5. července 1948
Upravit profil
Georges Bernanos byl francouzský romanopisec, esejista, dramatik.
Georges Bernanos vystudoval práva a literaturu na Sorbonně. Zpočátku spolupracoval s monarchistickým a nacionalistickým hnutím, ale v roce 1938 se s ním rozešel. Po návratu z 1....
Životopis
Georges Bernanos byl francouzský romanopisec, esejista, dramatik.
Georges Bernanos vystudoval práva a literaturu na Sorbonně. Zpočátku spolupracoval s monarchistickým a nacionalistickým hnutím, ale v roce 1938 se s ním rozešel. Po návratu z 1. světové války působil jako úředník pojišťovny, od roku 1978 ve svobodném povolání jako spisovatel.
Podle Georgese Bernanose svět chybil, když pozbyl víru v Boha. Tím ztratil i pojem hříchu. Kompozice jeho románů je uvolněná a děj je rozložený do dílčích epizod, průběžně se propojuje s filozofujícími úvahami.
Romány:
Deník venkovského faráře – 1936, č. 1937, 1969. Drama víry je rozkrýváno prostřednictvím deníkových záznamů, jejichž autorem je mladý a chudý kněz. Autorovo vrcholné dílo.
Muška – 1937, č. 1972, v tomto díle se tragicky završuje příběh mladičké chudé dívky, která poznala život většinou jen z jeho odvrácené strany.
Soucit s těmi nejubožejčími na něž doléhá tíha života nejvíce a snaha o vytvoření vzájemné solidarity mezi lidmi patří k dalším mementům autorovy tvorby.
Druhou světovou válku prožil Bernanos v Brazílii, spolupracoval s hnutím Svobodné Francie a nadále pokračoval ve své literární tvorbě. Protože nesouhlasil s některými názory hnutí, stáhl se později do ústraní.
Zločin – 1935, román
Mrtvá farnost – 1943, definitivní vydání 1955, č. 1948. Román s pseudokriminální zápletkou na téma nevyhnutelné vlády zla ve společnosti, která ztratila víru.
Zlý sen – 1950, č. 1970, rovněž román s psychologizující zápletkou
Eseje:
Velké měsíční hřbitovy – 1938, autor ostře vystupuje proti španělskému frankismu
Pohoršení pro pravdu – 1939, vyjadřuje autorův pocit hanby, že patří k národu, kterému z jeho srdce „ukradli vlast.“
V esejích autor vytýká demokratickým institucím, že pouhým zaměřením na materiální hodnoty oslabují ducha národa.
My Francouzi – 1939
Toto je svobodná Francie – 1941
Dopis Angličanům – 1942
Pokořené děti – 1949, tyto eseje kritizovaly politiku usmiřování nacistického Německa (mnichovanství).
Velký strach loajálních občanů – 1931
Francie proti robotům – 1947
Křížová cesta duší – 1949
Dramata:
Rozhovory karmelitánek – 1949, č. 1992
Sebrané spisy – Románové dílo – 1961 u Gallimarda
Georges Bernanos vystudoval práva a literaturu na Sorbonně. Zpočátku spolupracoval s monarchistickým a nacionalistickým hnutím, ale v roce 1938 se s ním rozešel. Po návratu z 1. světové války působil jako úředník pojišťovny, od roku 1978 ve svobodném povolání jako spisovatel.
Dílo Georgese Bernanose:
Podle Georgese Bernanose svět chybil, když pozbyl víru v Boha. Tím ztratil i pojem hříchu. Kompozice jeho románů je uvolněná a děj je rozložený do dílčích epizod, průběžně se propojuje s filozofujícími úvahami.
Romány:
Deník venkovského faráře – 1936, č. 1937, 1969. Drama víry je rozkrýváno prostřednictvím deníkových záznamů, jejichž autorem je mladý a chudý kněz. Autorovo vrcholné dílo.
Muška – 1937, č. 1972, v tomto díle se tragicky završuje příběh mladičké chudé dívky, která poznala život většinou jen z jeho odvrácené strany.
Soucit s těmi nejubožejčími na něž doléhá tíha života nejvíce a snaha o vytvoření vzájemné solidarity mezi lidmi patří k dalším mementům autorovy tvorby.
Druhou světovou válku prožil Bernanos v Brazílii, spolupracoval s hnutím Svobodné Francie a nadále pokračoval ve své literární tvorbě. Protože nesouhlasil s některými názory hnutí, stáhl se později do ústraní.
Zločin – 1935, román
Mrtvá farnost – 1943, definitivní vydání 1955, č. 1948. Román s pseudokriminální zápletkou na téma nevyhnutelné vlády zla ve společnosti, která ztratila víru.
Zlý sen – 1950, č. 1970, rovněž román s psychologizující zápletkou
Eseje:
Velké měsíční hřbitovy – 1938, autor ostře vystupuje proti španělskému frankismu
Pohoršení pro pravdu – 1939, vyjadřuje autorův pocit hanby, že patří k národu, kterému z jeho srdce „ukradli vlast.“
V esejích autor vytýká demokratickým institucím, že pouhým zaměřením na materiální hodnoty oslabují ducha národa.
My Francouzi – 1939
Toto je svobodná Francie – 1941
Dopis Angličanům – 1942
Pokořené děti – 1949, tyto eseje kritizovaly politiku usmiřování nacistického Německa (mnichovanství).
Velký strach loajálních občanů – 1931
Francie proti robotům – 1947
Křížová cesta duší – 1949
Dramata:
Rozhovory karmelitánek – 1949, č. 1992
Sebrané spisy – Románové dílo – 1961 u Gallimarda