Georgi Karaslavov
dramatik, prozaik, literární kritik, cestopisec
- Narození:
- 12. ledna 1904
- Úmrtí:
- 26. ledna 1980
Upravit profil
Georgi Karaslavov byl bulharský prozaik, dramatik, autor literatury pro děti a mládež, cestopisec, publicista, literární kritik a překladatel.
Georgi Karaslavov studoval na sofijské zemědělské fakultě, ale z politických důvodů byl ze studií...
Životopis
Georgi Karaslavov byl bulharský prozaik, dramatik, autor literatury pro děti a mládež, cestopisec, publicista, literární kritik a překladatel.
Georgi Karaslavov studoval na sofijské zemědělské fakultě, ale z politických důvodů byl ze studií vyloučen. Pokračoval v Praze, kde si vydělával při studiu jako stavební dělník. Po návratu do Bulharska studia dokončil. Pracoval jako redaktor řady časopisů a byl dlouholetým poslancem Národního shromáždění.
Georgi Karaslavov debutoval sbírkou povídek:
Uličnici – 1926 (Chuligáni), v nichž zachytil život dětí z městské periferie.
Kavalát plače – 1927 (Kaval pláče), sbírka povídek s výrazně sociálním charakterem.
Sporžilov – 1931 č. 1951 (Spořilov), první román, v němž reportážním způsobem zachytil pražskou městskou čtvrť.
Karaslavov se soustředil rovněž na sociálně – politický zápas bulharského venkova a na důsledky prvního protifašistického povstání ve sbírkách povídek:
Na post – 1932 (Na stráži)
Na dva fronta – 1934 (Na dvě fronty)
Na morální úpadek v politických vztazích poukázal v humoristických povídkách
Izčadija adovi – 1932, 1953 (Zplozenci pekla).
Na sociální a psychologické rozměry vlastnických vztahů a morálky se zaměřil v dílech:
Selkor – 1933, (Vesnický dopisovatel), novela
Imot – 1936 (Majetek), sbírka povídek
Tatul – 1938 (Durman)
Snacha – 1942
Kompozičně experimentoval s velkým úspěchem:
Tango – 1946, 1982 dramatizace 1967, novela
Orlov kamák – 1948, 1985 (Orlí kámen), rodopská legenda
Nevernikát Toma – 1954 (Nevěřící Tomáš), novela
Sbírky humoristických a satirických povídek:
Vínová kašna – 1943
Je s námi konec – 1946
Literárně kritické studie, životopisy, knihy úvah a vzpomínek:
O Elinu Pelinu
Setkání a rozhovory s N. Vapcarovem
Blízcí a známí
Cestopisné reportáže:
Ot Lidice do Banska Bistrica
Gerojična Koreja (Hrdinná Korea)
Rozsáhlá šestidílná románová epopej OBYČEJNÍ LIDÉ, zachycuje dění v Bulharsku od 1. světové války až do roku 1944.
Úspěšná a rozsáhlá byla autorova tvorba pro děti a mládež:
Sbírky povídek:
Pobediteli – 1935 (Vítězové)
Učenite miški – 1935, 1973 (Vzdělané myšky)
Pileto sás zlatnata perušina – 1938, 1943 (Kuře se zlatým peřím)
Krilatijat Danko – 1943 (Okřídlený Danko)
Čudnata svirka – 1943 (Podivná píšťalka)
Próza:
Na selo – 1942, 1949, román
Lenko – 1957, 1973, novela
Další sbírky novel, povídek a pohádek:
Čestna duma – 1938 (Čestné slovo)
Zaeški planove – 1943 (Zaječí úmysly)
Vrag – 1945 (Nepřítel)
Novi pátišta – 1959 (Nové cesty)
Prikazki – 1977 (Pohádky)
Georgi Karaslavov studoval na sofijské zemědělské fakultě, ale z politických důvodů byl ze studií vyloučen. Pokračoval v Praze, kde si vydělával při studiu jako stavební dělník. Po návratu do Bulharska studia dokončil. Pracoval jako redaktor řady časopisů a byl dlouholetým poslancem Národního shromáždění.
Dílo Georgie Karaslavova:
Georgi Karaslavov debutoval sbírkou povídek:
Uličnici – 1926 (Chuligáni), v nichž zachytil život dětí z městské periferie.
Kavalát plače – 1927 (Kaval pláče), sbírka povídek s výrazně sociálním charakterem.
Sporžilov – 1931 č. 1951 (Spořilov), první román, v němž reportážním způsobem zachytil pražskou městskou čtvrť.
Karaslavov se soustředil rovněž na sociálně – politický zápas bulharského venkova a na důsledky prvního protifašistického povstání ve sbírkách povídek:
Na post – 1932 (Na stráži)
Na dva fronta – 1934 (Na dvě fronty)
Na morální úpadek v politických vztazích poukázal v humoristických povídkách
Izčadija adovi – 1932, 1953 (Zplozenci pekla).
Na sociální a psychologické rozměry vlastnických vztahů a morálky se zaměřil v dílech:
Selkor – 1933, (Vesnický dopisovatel), novela
Imot – 1936 (Majetek), sbírka povídek
Tatul – 1938 (Durman)
Snacha – 1942
Kompozičně experimentoval s velkým úspěchem:
Tango – 1946, 1982 dramatizace 1967, novela
Orlov kamák – 1948, 1985 (Orlí kámen), rodopská legenda
Nevernikát Toma – 1954 (Nevěřící Tomáš), novela
Sbírky humoristických a satirických povídek:
Vínová kašna – 1943
Je s námi konec – 1946
Literárně kritické studie, životopisy, knihy úvah a vzpomínek:
O Elinu Pelinu
Setkání a rozhovory s N. Vapcarovem
Blízcí a známí
Cestopisné reportáže:
Ot Lidice do Banska Bistrica
Gerojična Koreja (Hrdinná Korea)
Rozsáhlá šestidílná románová epopej OBYČEJNÍ LIDÉ, zachycuje dění v Bulharsku od 1. světové války až do roku 1944.
Úspěšná a rozsáhlá byla autorova tvorba pro děti a mládež:
Sbírky povídek:
Pobediteli – 1935 (Vítězové)
Učenite miški – 1935, 1973 (Vzdělané myšky)
Pileto sás zlatnata perušina – 1938, 1943 (Kuře se zlatým peřím)
Krilatijat Danko – 1943 (Okřídlený Danko)
Čudnata svirka – 1943 (Podivná píšťalka)
Próza:
Na selo – 1942, 1949, román
Lenko – 1957, 1973, novela
Další sbírky novel, povídek a pohádek:
Čestna duma – 1938 (Čestné slovo)
Zaeški planove – 1943 (Zaječí úmysly)
Vrag – 1945 (Nepřítel)
Novi pátišta – 1959 (Nové cesty)
Prikazki – 1977 (Pohádky)