Giovanni Boccaccio byl italský spisovatel, autor lyrických básní, novel a románů.

Giovanni Boccaccio se narodil jako nemanželský syn zástupce florentského bankovního domu Bardiů. Svou matku sice nepoznal, ale jeho otec věnoval jeho výchově a vzdělání značnou pozornost. Studoval práva na neapolské univerzitě, otec mu umožnil přístup na neapolský královský dvůr, a tím i styk s řadou vzdělanců.

Díky své schopnosti vyprávět vtipné příhody ze života a zajímavě fabulovat měl Giovanni Boccaccio ve společnosti velký úspěch. Milostné vztahy ho inspirovaly i k napsání erotického románu.
Stal se prvním životopiscem Danteho a vykladačem jeho Božské komedie. V Neapoli prožil nešťastnou lásku k hraběnce Marii d´Aquino, která pravděpodobně pod jménem Fiammetta se objevila i v jeho díle. Po návratu do Florencie byl pověřován diplomatickými cestami.

Později, když byl zbaven městských úřadů, procházel Giovanni Boccaccio náboženskou krizí, přijal nižší svěcení a odjel do Certalda. Ke konci života psal převážně v latině a věnoval se studiu jazyků.


Boccacciuv význam pro italskou i evropskou kulturu je značný. Je jedním ze zakladatelů italské a světové renesance, jeho próza je považována za vzor italského literárního jazyka, podstatně ovlivnil vývoj evropské novely.

Boccaccio psal italsky a latinsky.

Dekameron - 1349 - 51, cyklus stovky novel, rozdělených po deseti do deseti dnů.
Obsahuje příběhy, které si vypráví v deseti dnech sedm urozených paní a tři muži. Tito obyvatelé Florencie prchají z města před morovou nákazou na venkov. Čas si krátí vyprávěním na různá témata.
volné téma o lidech, které postihly různé nehody, ale vše dobře dopadlo:
o lidech, kteří svou obratností dosáhli svého
o lidech, jejichž láska špatně skončila
o milencích
o tom, jak ženy obelstily své muže
o šprýmech, které si ženy a muži tropí navzájem

Dianin lov - 1334, mytologicko - alegorická poema o 18 zpěvech v tercinách
Filocolo - 1336 - 39, prozaický román o rozloučených milencích
Theseis - 1339 - 41, poema o dvanácti zpěvech v oktávách

Báseň o nymfách Ametových - 1341 - 42, alegoricko - pastorální román v próze, prokládaný zpěvy v tercinách.

Milostný sen - 1342 - 43, didakticko - alegorická skladba o milostném putování za ctnostným životem je poema o 50 zpěvech v tercinách

Fiammetta - 1343 - 44, originální román v próze

Fiesolské nymfy - 1344 - 46, pastorální epos v oktávách, spojený s bájí o založení Fiesole

Koš aneb Bludiště lásky - 1345 - 55, prozaická satira na ženy, poslední autorovo epické dílo v italštině

V latině interpretoval alegoricky v 15 knihách řecké a římské bájesloví:
O rodokmenech pohanských bohů - 1350 - 66

O osudech slavných mužů a žen:
Život Dantův - 1357 - 62, Boccaccio je prvním životopiscem Dantovým