Francouzský spisovatel Gustav Flaubert se narodil v roce 1821 v Rouenu, v lékařské rodině. Studoval na lyceu a poté v Paříži práva. Onemocněl nervovou nemocí a musel ze studií odejít. Už na střední škole se snažil o první literární pokusy.

Flaubert se zamiloval do vdané ženy , která byla o jedenáct let starší. Jeho další velkou láskou byla básnířka Louisa Coletová, se kterou se po vášnivém vztahu rozešel. Poté už s žádnou ženou intimní vztah nenavázal a žil jako starý mládenec na statku u Rouenu.

Svůj život věnoval pouze literatuře. Pár dní v roce trávil v Paříži, kde navštěvoval literární večery. Setkal se zde s Hippolytem Tainem a s dalšími spisovateli a vědci. Flaubert cestoval po Francii a po Evropě. V roce 1849 odcestoval s kamarády na Blízký východ a po devíti letech se usadil v Tunisku.

V posledních letech života si Flauber prošel nešťastným obdobím. V roce 1870 došlo k pádu Francie v prusko-francouzské válce, za dva roky nato mu zemřela matka a rodina jeho neteře se ocitla téměř na mizině. Flauber se snažil příbuzným pomoci. Obětoval všechen svůj majetek, aby je zbavil dluhů. Byl proto nucen žít ve velmi skromných podmínkách. Z finančních důvodů omezil cesty do Paříže a jeho schůzky s přáteli byly sporadické.

V roce 1876 zemřela jeho velká přítelkyně Georgie Sandová. Flaubert byl souzen za svůj román Paní Bovaryová. Obžalovali ho za urážku veřejné mravnosti a náboženství. Obhájce spor vyhrál přesvědčil porotu, že Flaubertův román nemravnost nepodporuje, pouze na něj poukazuje. Tento soud udělal románu velkou reklamu, mezi čtenáři byl o něj velký zájem.

Flaubert ve svých dílech zdůrazňoval vysoké nároky na uměleckou úroveň díla. Hlavním prvkem jeho vypravěčství je neosobnost. Jeho vypravěči byli chladnými pozorovateli, kteří s postavami necítí, ani je nehodnotí.

Gustav Flaubert zemřel v roce 1880 na svém statku u Rouenu.

Díla Gustava Flauberta:
Paní Bovaryová /1857/ - román o nemravnosti. Krásná mladá Ema je vychována v klášteře. Její trochu povrchní osobnost ovlivnila četba romantických knih s milostnou tematikou. Maloměstský lékař, vdovec Charles Bovary jí nabídne sňatek a Ema nabídku přijme.Věří, že jí v manželství čeká láska jako v románech, které tak milovala. Brzy po svatbě Ema zjistí, že manželství není pouze romantika a vyděsí ji běžný manželský stereotyp. Doufá, že narozením dcery se situace zlepší, ale je tomu právě naopak. Aby si zpestřila nudný život, naváže Ema milostný vztah s hrabětem Rudolfem. On je velkým cynikem a pouze ji využívá. Ema je však zaslepená láskou a rozhodne se s ním uprchnout. Zbabělý Rudolf ji ale opustí. Protože Ema nedokáže žít bez romantiky, zamiluje se do studenta Leona, kterého si vydržuje. Díky němu se zadluží do takové míry, že přijde s manželem o dům. Opuštěná a zklamaná Ema se otráví. Nešťastný Charles, který svou ženu velmi miloval, zemře žalem.

Salambo /1862/ - román ovlivněný autorovou cestou do Tuniska. Pojednává o vzpoře žoldnérů najatých Kartágem do války proti Římu.

Citové výchovy /1869/ - román, který nás zavede z historie do současnosti a který pojednává o ztrátě iluzí. Moreau se chce stát spisovatelem, hudebním skladatelem, malířem, vědcem a politikem. Dokáže ale pouze snít.I jeho láska k paní Armouxové je pouze snem. Jeho přesným opakem je Deslauriers. Je to houževnatý, ale romantický člověk, myslící pouze na svůj prospěch. Mezi jeho plány a skutečnými možnostmi tyto plány uskutečnit je velký rozpor. Vše skončí ztroskotáním jejich snů.

Pokušení svatého Antonína /1874/ - román, jehož předlohu Flaubert našel nejspíše v Goethově Faustu. Jejich společným prvkem je člověk a ďábel.

Bouvard a Pécuchet /buvar a pekiše 1881/ - poslední autorův nedokončený román o hlouposti a omezenosti maloměšťáků. Příběh pojednává o dvou písařích v penzi, kteří se odstěhovali na venkov, aby zde s nadšení , ale bez špetky talentu šířili vědu a umění.

Seznam děl:
Paní Bovaryová /1857/, Salambo /1862/, Citové výchovy /1869/, Pokušení svatého Antonína /1874/, Bouvard a Pécuchet /1881/