Hana Bělohradská byla autorkou psychologické prózy.

Hana Bělohradská po maturitě 1948 začala studovat právnickou fakultu. Po roce studia opustila, pracovala jako laborantka na dětské klinice a v roce 1961 se začala věnovat pouze literatuře. Svou první novelu otiskla v časopisu Plamen, téhož roku ji vydala knižně, ale v sedmdesátých a osmdesátých letech patřila k ineditním autorům.


Podstatné v celé tvorbě Hany Bělohradské je schopnost psát psychologickou prózu bez psychologizování, vyjádřit příběhem, že člověk mnohdy nemůže překročit svá ohraničení, přestože po tom touží. Autorka není soudcem svých postav, ony samy o sobě podávají svědectví a to i o tom jak může doba deformovat člověka, ale také aktivovat jeho lidskou podstatu.

Bez krásy, bez límce – 1962, zfilmováno. Jde o příběh z okupace s židovským hrdinou. Tato novela přinesla autorce nejen čtenářský ohlas, ale i uznání kritiky.

Vítr se točí k jihovýchodu – 1963. Novelaje dějově umístěna do současnosti a patří k typu bilančních próz. Obě hlavní postavy mužů kolem třicítky srovnávají své životní úspěchy se svými představami

Poslední večeře – 1966, psychokrimi

Nebezpečné výpravy – 1994, povídková kniha, která je opět autorčiným ponorem do lidských osudů. Byla vydána po autorčině nedobrovolné tvůrčí přestávce.