Heinrich Mann byl německý prozaik, dramatik a publicista, bratr Thomase Manna a strýc všech jeho potomků, kteří se zčásti stali rovněž významnými osobnostmi. Pocházel z dobře situované patricijské rodiny. Vyučil se v knihkupectví, poté studoval v Berlíně a Mnichově. V roce 1883 navštívil Francii, do roku 1898 žil několik let s bratrem Thomasem v Itálii. Do počátku I. světové války žil v Mnichově a v Berlíně.

V roce 1915 vyšel Mannův známý esej Zola, který znamenal odsouzení světové války a proklamaci demokracie. V roce 1933 byl Heinrich Mann vyloučen z Pruské akademie věd a jeho knihy byly páleny.

Heinrich Mann emigroval do Francie, v roce 1935 získal československé státní občanství, které si ponechal do smrti.

Na obranu kultury odjel roku 1940 do USA, kde také zemřel. Pochován byl jako československý občan v Praze a po deseti letech byly jeho ostatky převezeny do tehdejšího NDR. Jeho hrob je v Berlíně na hřbitově sv. Doroty.

Dílo Heinricha Manna

Heinrich Mann je autorem osmnácti románů, asi sedmdesáti novel, četných esejů a několika dramat. Je vynikající vypravěč demokratického zaměření, pokrokový spisovatel zachycující často satiricky proces rozkladu buržoazní společnosti. Jeho postoj vyvrcholil v důsledném antifašismu. Jeho literární vývoj směřuje od naturalismu přes expresionismus k angažovanému kritickému realismu.

Romány:
- V zemi blahobytu – 1900, satira na měšťácký vztah k umění
- Bohyně aneb Tři romány vévodkyně z Sasy – 1903, o aristokratickém stylu života
- Profesor Neřád – 1905, v postavě gymnaziálního profesora Rasty, označovaného nejen studenty, ale i obyvateli města jako Neřád, ztělesnil Mann typ jedince s despotickými a patologickými sklony. Román byl zfilmován pod názvem Modrý anděl.
- Poddaný – 1918, ostře zesměšnil maloměšťáctví, které považoval ze základ předfašistické doby a následného vývoje k fašismu

Historické romány vzniklé v době Mannova francouzského exilu ve Francii, jedná se o historické alegorie fašistického Německa:
- Mládí krále Jindřicha IV. – 1935
- Zrání krále Jindřicha IV. – 1938
- Pohled na epochu – 1944, autorův životní osud