Pololegedární básník, předpokládaný autor nejstarších dochovaných řeckých eposů Ilias a Odyssea.

Jako Homérovo rodiště se uvádělo mnoho míst, ale nejčastěji město Smyra na maloasijském pobřeží nebo ostrov Chios. Již ve starověku nebylo o jeho životě známo nic určitého. Podle některých zdrojů se narodil jako nemanželské dítě matce, která se jmenovala Kreitheis. Zemřel údajně na ostrově Ios.Všechna starověká vyobrazení se neopírají o skutečnost. Představují ho většinou jako slepého starce.

Podle některých badatelů žil Homér mezi léty 1200 – 700 před Kristem. Obvykle se však uvádí jako nejzazší hranice jeho života počátek osmého století před Kristem.

Přes množství údajů, které si často protiřečí, není dodnes jasné, zda osoba tohoto jména skutečně žila. Proti tvrzení, že šlo jen o slepého a potulného pěvce, mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy v jeho dílech.

Homér je známý především jako autor dvou eposů Iliady a Odysseje. Obě básně jsou sepsány v iónském dialektu řečtiny. Na základě kritických bádání se usuzuje, že eposy vznikly spojením kratších epických básní o trojské válce a byly šířeny ústním podáním.
První doložený písemný záznam pochází až ze 6. století př. n. l. , z doby Peisistratovy.

Homérské eposy se u Řeků těšily veliké úctě, přednášely se o velkých slavnostech. Jejich témata byla všudepřítomná nejen v antické řecké literatuře, ale zastoupena i v pozdější literatuře evropské.


Homérovo jméno je spojováno se vznikem dvou eposů s s náměty z trojského mytologického cyklu.

Ilias – válečný hrdinský epos, tj. Báseň o Iliu – Troji.
Epos o 24 zpěvech a 16 000 verších líčí události jednapadesáti dní posledního desátého roku trojské války, zarámované Achillovým hněvem.
V prvním ze 24 zpěvů dochází ke sporu mezi Agamemnonem, vrchním velitelem řeckých vojsk a nejudatnějším řeckým bojovníkem Achillem. Protože Agamemnon odmítá Achillovi podíl na kořisti i krásnou Briseovnu, ten se rozhodne se dalších bojů nezúčastnit.
Trojané získávají v boji postupně převahu. Zastaví je až Achillův přítel Patroklos, kterého však v boji zabije trojský bojovník Hektor. Achilles se rozhodne přítelovu smrt pomstít. Zažene trojské vojsko zpátky a zabije Hektora. Zhanobí jeho mrtvolu a vydá ji až na přání Hektorova otce, trojského krále Priama. Hektorovým pohřbem I. zpěv končí.

Odyssea – epos s pohádkovými a dobrodružnými motivy.
Dílo o 24 zpěvech 12 000 verších, vypráví o posledních jedenačtyřiceti dnech desetiletého bloudění ithackého vládce Odyssea při návratu na rodný ostrov po úspěšném dobytí Troje.
Po porážce Trojanů se vydal se svým vojskem na cestu plnou dobrodružství.
Jednou byli zajati na ostrově kyklopů a kyklop Polyfémos je uvěznil ve své jeskyni, kde měl stádo ovcí. Jeskyni zavalil velkým balvanem, který nedokázali odstranit. Rozhodli se přemoci obra lstí. Odysseus opil kyklopa vínem a potom mu vypíchl jediné oko. Předtím se mu představil jako Nikdo. Proto, když Polyfémos vykřikl bolestí, na otázku , kdo ho vraždí, odpověděl svým přátelům Nikdo. Když pak ráno vyháněl kyklop z jeskyně stádo ovcí, zachytili se Odysseus a jeho muži ovcí zespoda a tak se dostali na svobodu.
Mnoho dalších útrap a dobrodružství zažil Odysseus na své plavbě. Nakonec ztratil celou posádku a vrátil se domů sám.
Tam se však o jeho ženu Penelopu ucházela celá řada nápadníků. (Jejich odloučení trvalo osmnáct let). O tom, kdo bude jejím manželem, se mělo rozhodnout v soutěži. Vyhrát měl ten, kdo prostřelí lukem všechna oka dvanácti seker v řadě za sebou zasazených.
Athéna, bohyně moudrosti a ochránkyně statečných mužů, proměnila dočasně Odyssea ve starce a ten se šel zúčastnit soutěže. Hned na první pokus uspěl a přeměněný opět v Odyssea, vyhnal všechny nápadníky, kteří se k němu jako ke starci chovali neuctivě.