Ivan Bukovčan
scénárista, dramatik, publicista
- Narození:
- 15. září 1921
- Úmrtí:
- 25. května 1975
Upravit profil
Ivan Bukovčan byl slovenský publicista, dramatik a scenárista. Ivan Bukovčan vystudoval gymnázium v Prešově a poté v Praze. V letech 1940 – 1944 studoval na právnické fakultě v Bratislavě. V době středoškolských studií v Praze navštěvoval...
Životopis
Ivan Bukovčan byl slovenský publicista, dramatik a scenárista.
Ivan Bukovčan vystudoval gymnázium v Prešově a poté v Praze. V letech 1940 – 1944 studoval na právnické fakultě v Bratislavě. V době středoškolských studií v Praze navštěvoval divadelní představení E. F. Buriana, Voskovce a Wericha, což ovlivnilo jeho vztah k divadlu a filmu. V letech 1945 – 47 byl novinářem, od roku 1948 až do konce života dramaturgem Slovenského filmu.
Dramatická tvorba Ivana Bukovčana:
První hra nese ještě známky schematismu a ideologické tendence 50. let:
- Surovó drevo – insc. i knižně 1954, o životě rázovitých dřevorubců.
- Diablova nevesta – insc. i knižně 1957, č. Ďáblova nevěsta – 1959, historická komedie situovaná do Trnavy 18. století o soudním procesu s dívkou obviněnou z čarodějnictví.
- Hľadanie v oblakov – insc. 1960, knižně 1961, česky Hledání v oblacích – 1962. Autor zde zesměšňuje maloměšťáctví, pokrytectví a neduhy tehdejší socialistické morálky.
V Bukovčanově tvorbě 60. let se stále více objevuje snaha zúčtovat s minulostí, zobrazit selhání jednotlivce a jeho mravní zodpovědnost za konání v minulosti. Využívá prostředky a postupy divadla absurdity, existencialisticky laděných her a vytváří charaktery psychologicky propracované.
Hlavním tématem následujícího triptychu je problematika ztroskotání lidských ideálů a to, jak se člověk zachová v těžkých životních situacích:
- Pštrosí večierok – insc. 1967, knižně 1968, česky Pštrosí večírek – 1969. Autor zobrazil pomaturitní setkání bývalých spolužáků. Kromě jiného narazili na otázku, jestli chtěli nebo měli možnost pomoci bývalému profesorovi, který byl v minuulosti opakovaně nespravedlně obviněn a vězněn.
- Kým kohút nezaspieva – insc. 1969, knižně 1971, česky Než kohout zazpívá – 1970.Drama o rukojmích, vězněných německými fašisty v době SNP, z nichž má jeden pro záchranu ostatních zemřít.
- Zažeň vlka! – insc. i knižně 1970
V některých hrách ze 70. let navazuje Bukovčan ještě na minulá témata:
- Slučka pre dvoch alebo Domáca šibenica – insc. i knižně 1971, česky Oprátka pro dva aneb Domácí šibenice – 1972, tragická fraška
Další dramata se již vyznačují žánrovou různorodostí:
- Takmer božský omyl – 1971, česky Očitý svědek čili Téměř božský omyl – 1972, sci – fi námět, komedie.
- Luigiho srdce alebo Poprava tupým mečom – insc. 1973, knižně 1974, postavy ve stylu americké buffonády.
- Fatamorgána – insc. 1975, knižně 1978, autor se zamýšlí nad etickými a morálními aspekty vědecko – technického pokroku.
Další dramata:
- Prvý deň karnevalu
- Sneh nad limbou
Scénáře k filmům:
- Medená veža – 1970
- Orlie pierko – 1971
- Stratená dolina – 1976
Ivan Bukovčan vystudoval gymnázium v Prešově a poté v Praze. V letech 1940 – 1944 studoval na právnické fakultě v Bratislavě. V době středoškolských studií v Praze navštěvoval divadelní představení E. F. Buriana, Voskovce a Wericha, což ovlivnilo jeho vztah k divadlu a filmu. V letech 1945 – 47 byl novinářem, od roku 1948 až do konce života dramaturgem Slovenského filmu.
Dramatická tvorba Ivana Bukovčana:
První hra nese ještě známky schematismu a ideologické tendence 50. let:
- Surovó drevo – insc. i knižně 1954, o životě rázovitých dřevorubců.
- Diablova nevesta – insc. i knižně 1957, č. Ďáblova nevěsta – 1959, historická komedie situovaná do Trnavy 18. století o soudním procesu s dívkou obviněnou z čarodějnictví.
- Hľadanie v oblakov – insc. 1960, knižně 1961, česky Hledání v oblacích – 1962. Autor zde zesměšňuje maloměšťáctví, pokrytectví a neduhy tehdejší socialistické morálky.
V Bukovčanově tvorbě 60. let se stále více objevuje snaha zúčtovat s minulostí, zobrazit selhání jednotlivce a jeho mravní zodpovědnost za konání v minulosti. Využívá prostředky a postupy divadla absurdity, existencialisticky laděných her a vytváří charaktery psychologicky propracované.
Hlavním tématem následujícího triptychu je problematika ztroskotání lidských ideálů a to, jak se člověk zachová v těžkých životních situacích:
- Pštrosí večierok – insc. 1967, knižně 1968, česky Pštrosí večírek – 1969. Autor zobrazil pomaturitní setkání bývalých spolužáků. Kromě jiného narazili na otázku, jestli chtěli nebo měli možnost pomoci bývalému profesorovi, který byl v minuulosti opakovaně nespravedlně obviněn a vězněn.
- Kým kohút nezaspieva – insc. 1969, knižně 1971, česky Než kohout zazpívá – 1970.Drama o rukojmích, vězněných německými fašisty v době SNP, z nichž má jeden pro záchranu ostatních zemřít.
- Zažeň vlka! – insc. i knižně 1970
V některých hrách ze 70. let navazuje Bukovčan ještě na minulá témata:
- Slučka pre dvoch alebo Domáca šibenica – insc. i knižně 1971, česky Oprátka pro dva aneb Domácí šibenice – 1972, tragická fraška
Další dramata se již vyznačují žánrovou různorodostí:
- Takmer božský omyl – 1971, česky Očitý svědek čili Téměř božský omyl – 1972, sci – fi námět, komedie.
- Luigiho srdce alebo Poprava tupým mečom – insc. 1973, knižně 1974, postavy ve stylu americké buffonády.
- Fatamorgána – insc. 1975, knižně 1978, autor se zamýšlí nad etickými a morálními aspekty vědecko – technického pokroku.
Další dramata:
- Prvý deň karnevalu
- Sneh nad limbou
Scénáře k filmům:
- Medená veža – 1970
- Orlie pierko – 1971
- Stratená dolina – 1976