Ivan Jakovyč Franko
spisovatel, literární historik, etnograf a překladatel
- Narození:
- 27. srpna 1856
- Úmrtí:
- 28. května 1916
Upravit profil
Ivan Jakovyč Franko byl ukrajinský spisovatel, literární historik, etnograf a překladatel.
Ivan J. Franko se narodil v rodině vesnického kováře. Studoval na univerzitě ve Lvově a ve Vídni. Věnoval se literární a vědecké činnosti. Byl...
Životopis
Ivan Jakovyč Franko byl ukrajinský spisovatel, literární historik, etnograf a překladatel.
Ivan J. Franko se narodil v rodině vesnického kováře. Studoval na univerzitě ve Lvově a ve Vídni. Věnoval se literární a vědecké činnosti. Byl habilitován na Lvovské univerzitě, ale nemohl zde pro své demokratické smýšlení a revoluční postoje dále působit. Byl i několikrát vězněn.
Mimořádné tvůrčí úsilí, nervové vypětí a existenční těžkosti se podepsaly na zdraví Ivana Jakovyče Franka. Těžce onemocněl a od roku 1908 byl ochrnutý. Po zbytek života byl upoután na lůžko.
Ivan J. Franko je jednou z nejvýznamnější osobností ukrajinské kultury na přelomu 19. a 20. století. Navázal na Ševčenkovu občanskou a lidovou tvorbu, ale přijímal i podněty evropské moderny a světové klasiky.
Poezie:
Převážně občanskou poezii s politickou a revoluční tematikou obsahují básnické sbírky:
Z výšin a nížin - 1887
Můj smaragd - 1898
Ze dnů žalu - 1900
Vždy začátečník - 1906, sbírka v níž se autor snaží o filozofické pochopení doby.
Uvadlé listí - 1896, sbírka se řadí k vrcholům milostné poezie v celoslovanském kontextu.
Z více než čtyřiceti poem jsou nejvýznamněší:
Mojžíš - 1895, lyrickoepická skladba. Prostřednictvím biblického tématu se zabývá důležitými otázkami současných poměrů na Ukrajině.Mojžíš není odtržen od svého lidu, ale je bytostnou součástí národa. Hledání zaslíbené země je alegorií cesty Ukrajinců za svobodou.
Panské žerty - 1887, satira na zrušení roboty
Ivan Vyšenskyj - 1898, životopisná poema filozofického rázu o představiteli ukrajinské tzv. polemické literatury.
Próza:
Ve Frankových prózách se prolínají realistické prvky s naturalismem a expresionismem. Témata volí často z prostředí haličského města nebo venkova:
Romány:
Boryslav se směje - 1880 - 81
Základy společnosti - 1896
Zachar Berkut - 1883, historický román ve kterém se autor vrací do období tatarského vpádu.
Ukradené štěstí - 1894, z dramatických děl podnes živá tragédie, která byla i zfilmována.
Franko vynikal též jako překladatel nejen ze slovanských jazyků, ale i z němčiny,latiny, angličtiny a francouzštiny.
Ivan J. Franko se narodil v rodině vesnického kováře. Studoval na univerzitě ve Lvově a ve Vídni. Věnoval se literární a vědecké činnosti. Byl habilitován na Lvovské univerzitě, ale nemohl zde pro své demokratické smýšlení a revoluční postoje dále působit. Byl i několikrát vězněn.
Mimořádné tvůrčí úsilí, nervové vypětí a existenční těžkosti se podepsaly na zdraví Ivana Jakovyče Franka. Těžce onemocněl a od roku 1908 byl ochrnutý. Po zbytek života byl upoután na lůžko.
Dílo Ivana Jakovyče Franka:
Ivan J. Franko je jednou z nejvýznamnější osobností ukrajinské kultury na přelomu 19. a 20. století. Navázal na Ševčenkovu občanskou a lidovou tvorbu, ale přijímal i podněty evropské moderny a světové klasiky.
Poezie:
Převážně občanskou poezii s politickou a revoluční tematikou obsahují básnické sbírky:
Z výšin a nížin - 1887
Můj smaragd - 1898
Ze dnů žalu - 1900
Vždy začátečník - 1906, sbírka v níž se autor snaží o filozofické pochopení doby.
Uvadlé listí - 1896, sbírka se řadí k vrcholům milostné poezie v celoslovanském kontextu.
Z více než čtyřiceti poem jsou nejvýznamněší:
Mojžíš - 1895, lyrickoepická skladba. Prostřednictvím biblického tématu se zabývá důležitými otázkami současných poměrů na Ukrajině.Mojžíš není odtržen od svého lidu, ale je bytostnou součástí národa. Hledání zaslíbené země je alegorií cesty Ukrajinců za svobodou.
Panské žerty - 1887, satira na zrušení roboty
Ivan Vyšenskyj - 1898, životopisná poema filozofického rázu o představiteli ukrajinské tzv. polemické literatury.
Próza:
Ve Frankových prózách se prolínají realistické prvky s naturalismem a expresionismem. Témata volí často z prostředí haličského města nebo venkova:
Romány:
Boryslav se směje - 1880 - 81
Základy společnosti - 1896
Zachar Berkut - 1883, historický román ve kterém se autor vrací do období tatarského vpádu.
Ukradené štěstí - 1894, z dramatických děl podnes živá tragédie, která byla i zfilmována.
Franko vynikal též jako překladatel nejen ze slovanských jazyků, ale i z němčiny,latiny, angličtiny a francouzštiny.