Jakob Wassermann je známý německo-rakouský prozaik a esejista. Narodil se 10. března 1873 ve Fürthu jako syn židovského obchodníka. Po krušném mládí, stráveném v bídě a ústrcích, začal svou literární činnost jako přispěvatel mnichovského časopisu.

Existenci si Wassermann zajistil bohatým sňatkem. Žil převážně ve Vídni. Ve 20. a 30. letech 20. století tento mezinárodně oblíbený spisovatel a překladatel volil ve svých dílech napínavé konfliktní situace, které sklouzávaly někdy až ke kolportáži. Časté jsou prvky magické a mystické.

Wassermann psal pod vlivem Dostojevského a psychoanalýzy. Hledal zdokonalení člověka cestou utrpení a spravedlnost ve světě.

V roce 1897 vydal Jakob Wassermann svůj první román Židé z Zirnorfu, který vzbudil pozornost čtenářů a jímž autor zahájil svou spisovatelskou dráhu.

Jakob Wassermann byl též autorem vynikajících novel, v nichž navazoval na velké tradice německé novelistiky. Základním motivem jeho děl je výzva k boji „proti netečnosti srdce“.
Jakob Wassermann zemřel 1. ledna 1934 v Alt-Aussee ve Štýrsku.

Výběr z díla:

Die Juden von Zirndorf – 1897,( Židé z Zirndorfu), prvotina
Caspar Hauser oder Die Trägheit des Herzens – 1908, (Caspar Hauser aneb Netečná
srdce)o záhadném nalezenci z 19. století, který byl zavražděn
Christian Wahnschaffe – 1919, o majetném mladíkovi, který dobrovolně vzal na sebe
chudobu a utrpení. Román je velkým společenským kritikem
německého měšťanstva.
Der Fall Mauricius – 1928 (Případ Mauricius), román o justičním omylu, byl zfilmován
Tento román patří k nejznámějším a nejčtenějším dílům spisovatele. Na
této oblibě se podílí několik faktorů: napínavost, poutavost látky,
psychologické mistrovství i strhující styl.
Román řeší problém spravedlnosti. Jde o rehabilitaci nevinně odsouzeného Leoparda Mauricia, jíž se po více naž osmnácti letech ujímá syn hlavního žalobce Etzel Andergast. Ten zjistí, že hlavní svěděk tehdejšího procesu se dopustil křivého svědectví, aby chránil vražedkyni, k níž ho pojilo citové pouto.
K rehabilitaci však nedojde. Etzelův otec, který se na základě svědectví syna Etzela přesvědčí o Mauritiově nevinně, propustí odsouzeného cestou milosti. Tím dochází ke střetnutí mezi otcem a synem, v němž vrcholí napětí jejich vzájemného vztahu a jejich rozdílného pojetí spravedlnosti.
Joseph Kerkhovens dritte Existenz – 1931, (Třetí existence Josepha Kerkhovense), o
zcestných charakterech lidí na pokraji šílenství
Die Geschichte der Jungem Renate Fuchs – 1900, (Příběh mladé Renaty Fuchsové)
Der Moloch - 1902
Alexandre in Babylon - 1905
Die Masken Erwin Reiners – 1910, (Masky Erwina Reinerse)
Der Mann von 40 Jahren – 1913, (Čtyřicátník)
Das Gänsemännchen – 1915, (Román muzikantův)
Ulrike Woytich - 1923
Faber oder Die verlorenen Jahre – 1924, (Ztracená léta)
Laudin und die Seinen – 1925, (Advokát Laudin)
Christoff Columbus – 1929, (Krištof Kolumbus, Don Quijote oceánu)
Bula Mataru – 1932, (Stanleyovo africké dobrodružství)
Oberlins 3 Stufen – 1922, (Tři stupně Oberlinse)
Das Gold von Caxamalca – 1928, (Zlato z Caxamalca)
Der Wendekreis – 1922, (Obratník)
Die Kunst der Erzählung – 1904, (Umění povídky)
Deutsche charaktere und Begebenheiten – 1915, (Německé charaktery a události)