Jan Drda, prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, autor moderních pohádek, se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami. Pocházel z velmi chudé rodiny, brzy mu zemřela matka. Značný vliv na Drdu měla jeho babička, vypravěčka lidových pohádek a...
Životopis
Jan Drda, prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, autor moderních pohádek, se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami. Pocházel z velmi chudé rodiny, brzy mu zemřela matka. Značný vliv na Drdu měla jeho babička, vypravěčka lidových pohádek a příběhů.
Jan Drda vystudoval příbramské gymnázium. Od roku 1932 publikoval ve Studentském časopise. V letech 1934 – 38 studoval na FF UK v Praze srovnávací dějiny literatur a klasickou filologii. Redigoval univerzitní časopis Rozbor. Studia ale nedokončil.
Od roku 1937 byl Drda kulturním redaktorem Lidových novin, pracoval i v dalších redakcích. V letech 1949 – 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1968 se otevřeně vyjádřil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Proto byl odvolán z funkce šéfredaktora týdeníku Svět práce. Stáhl se do ústraní a 28. listopadu 1970 v Dobříši zemřel.
Drdovo nadání se projevilo nejvíce ve střední a drobné epice, v tvorbě dramatické a žurnalistické. Tam vynikl jeho pozorovací talent, smysl pro detail, sociální cítění a jazyková originalita.
-Městečko na dlani – 1940 – prozaický debut lze považovat za jeden z vrcholů Drdovy
tvorby. Románovou vesnici Rukapáň, jejíž předlohou bylo rodné město,
zalidnil lidsky i sociálně rozdílnými postavami, jejichž příběhy,
vyprávěné laskavým humorem, vytvářejí obraz života na svérázném
hornickém maloměstě před 1. světovou válkou.
-Živá voda – 1941 – psychologický román
-Putování Petra Sedmilháře – 1943 – román
-Němá barikáda – 1946 – soubor jedenácti povídek z doby okupace a Pražského povstání
-Krásná Tortíza – 1952 – povídková kniha
-České pohádky – 1958 – pohádkové vyprávění
Dramatická tvorba:
-Hrátky s čertem – 1945
-Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert – 1959
Obě hry nesou poselství aktivního boje proti zlu, končícího vítězstvím na pekelnými silami.
Jan Drda napsal i řadu filmových scénářů :
-Němá barikáda
-Dařbuján a Pandrhola
-Vyšší princip
Na základě hlubokého pozorování, se smyslem pro detail a vtip vznikaly úspěšné fejetony, črty i reportáže. Jeho publicistické stati vyšly v knižních souborech:
-Svět viděný zpomaloučka – 1943
-Horká půda – 1955 – reportáže z Latinské Ameriky
-Listy z Norimberka – 1946 – reportáže a fejetony z norimberského procesu
Jan Drda vystudoval příbramské gymnázium. Od roku 1932 publikoval ve Studentském časopise. V letech 1934 – 38 studoval na FF UK v Praze srovnávací dějiny literatur a klasickou filologii. Redigoval univerzitní časopis Rozbor. Studia ale nedokončil.
Od roku 1937 byl Drda kulturním redaktorem Lidových novin, pracoval i v dalších redakcích. V letech 1949 – 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1968 se otevřeně vyjádřil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Proto byl odvolán z funkce šéfredaktora týdeníku Svět práce. Stáhl se do ústraní a 28. listopadu 1970 v Dobříši zemřel.
Dílo Jana Drdy
Drdovo nadání se projevilo nejvíce ve střední a drobné epice, v tvorbě dramatické a žurnalistické. Tam vynikl jeho pozorovací talent, smysl pro detail, sociální cítění a jazyková originalita.
-Městečko na dlani – 1940 – prozaický debut lze považovat za jeden z vrcholů Drdovy
tvorby. Románovou vesnici Rukapáň, jejíž předlohou bylo rodné město,
zalidnil lidsky i sociálně rozdílnými postavami, jejichž příběhy,
vyprávěné laskavým humorem, vytvářejí obraz života na svérázném
hornickém maloměstě před 1. světovou válkou.
-Živá voda – 1941 – psychologický román
-Putování Petra Sedmilháře – 1943 – román
-Němá barikáda – 1946 – soubor jedenácti povídek z doby okupace a Pražského povstání
-Krásná Tortíza – 1952 – povídková kniha
-České pohádky – 1958 – pohádkové vyprávění
Dramatická tvorba:
-Hrátky s čertem – 1945
-Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert – 1959
Obě hry nesou poselství aktivního boje proti zlu, končícího vítězstvím na pekelnými silami.
Jan Drda napsal i řadu filmových scénářů :
-Němá barikáda
-Dařbuján a Pandrhola
-Vyšší princip
Na základě hlubokého pozorování, se smyslem pro detail a vtip vznikaly úspěšné fejetony, črty i reportáže. Jeho publicistické stati vyšly v knižních souborech:
-Svět viděný zpomaloučka – 1943
-Horká půda – 1955 – reportáže z Latinské Ameriky
-Listy z Norimberka – 1946 – reportáže a fejetony z norimberského procesu