Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic byl autorem pomětí, překladatel, nejmladší bratr spisovatele a hudebníka Kryštofa Haranta, který byl 21.6.1621 na pražském Staroměstském náměstí po porážce povstání popraven.

Jan Jiří Harant z polžic a Bezdružic pocházel z nezámožné vladycké rodiny. Jeho otec zastával různé funkce v zemských úřadech, dědictvím po rodičích získal později majetek na Klatovsku.

Jan Jiří Harant byl horlivým evangelíkem a účastnil se stavovského povstání proti Ferdinandu II. Roku 162 byl za účast na povstání odsouzen ke ztrátě poloviny jmění. Když ještě odmítl přestoupit na katolictví, byl roku 1628 vykázán i s rodinou z Čech.

V emigraci žil Jan Jiří Harant na různých místech. Po krátkém pobytu v Rohenstrassu v Horní Falci přesídlil do Hofu ve Voigtlandu, poté do Kulmbachu a do Lichtenberku. Později se vrátil do Kulmbachu, kde pravděpodobně také zemřel.


Paměti od roku 1624 do roku 1648 - dílo bylo psáno česky formou deníkových zápisků, se snahou o maximální objektivnost. Spis patří k cenným dobovým svědectvím o duchovním a hmotném útlaku po Bílé hoře. Rovněž popisuje život našich emigrantů v cizině.

V roce 1638 pořídil Jan Jiří Harant německý překlad cestopisného díla svého bratra Kryštofa Haranta - Putování anebo cesta z Království českého do Benátek ...... . K němu ještě připojil kapitolu o bratrově životě od jeho návratu z cesty do Svaté země až do roku 1615. Tiskem vyšel překlad cestopisu v roce 1678 v Norimberku zásluhou Harantova synovce Kryštofa Viléma. Vyšel ale bez přidané biografické části.