Jan Kozák byl prozaik, jehož dílo je tematicky spjato se dvěma oblastmi - s východním Slovenske, krajem pod Vihorlatem a se sibiřskou tajgou.
Jan Kozák se narodil jako syn strojního zámečníka. V roce 1940 maturoval na obchodní akademii v...
Životopis
Jan Kozák byl prozaik, jehož dílo je tematicky spjato se dvěma oblastmi - s východním Slovenske, krajem pod Vihorlatem a se sibiřskou tajgou.
Jan Kozák se narodil jako syn strojního zámečníka. V roce 1940 maturoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Po maturitě pracoval v Roudnici nad Labem jako úředník u firmy Meva. V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ. V roce 1951 absolvoval ústřední politickou školu KSČ a stal se pracovníkem aparátu ÚV KSČ. Přednášel také na Vysoké škole politické ÚV KSČ. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl předsedou federálního Svazu československých spisovatelů.
Jako stranický pracovník se Jan Kozák účastnil kolektivizace venkova na Slovensku, odkud čerpal náměty ke svým prvním knihám. Náměty čerpal i na svých cestách na Sibiř.
Jan Kozák je typický představitel oficiální tvorby. Předností jeho tvorby je autentičnost a smysl pro nosný konflikt. Jeho první dílo bylo motivačně i dějově podřízeno myšlence kolektivizačních procesů, nechyběl však ani naturalistický pohled na vnitřní svět venkovské ženy. Zcela jinou tvorbou byly Kozákovy knihy čerpající z jeho loveckých výprav na Sibiři. Zde nebyl autor vázán svým politickým postojem a psal zcela spontánně se smyslem pro charakteristické rysy přírody a vzrušivost událostí.
Pohledy do oken - 1941, debut, básnická sbírka
Horký dech - 1961, povídková kniha.
- povídka Mariana Radvaková je nejlepší povídkou knihy, která měla velký ohlas a několikrát vyšla i samostatně. Vycházela i na pokračování časopisecky. Jde o pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.
Léčka - 1968, povídková kniha z cikánského prostředí, s otevřeností a kritičností sleduje, jak se možnost rovnoprávného života cikánů mezi ostatními nesnadno proměňuje v realitu. Brání tomu vlastní nepřekonané tradice a návyky i předsudky slovenských vesničanů.
.... silná ruka - 1966, román zobrazující kolektivizaci zemědělství ve vesnici Trnávka na východním Slovensku. Na svět padal stín korejské války a v Československu probíhalo zvýšené kolektivizační úsilí. Kolektivizace rozdělila vesnici, kde se někteří dřívější partyzáni a bezzemci nedokázali rozloučit s osobním vlastnictvím půdy, kterou jim nedávno stát přidělil. K románu se autor vrátil v roce 1976 a přepracované dílo nazval Čapí hnízdo.
Svatý Michal - 1971, román zachytil vesnici Trnávka již v rozkvětu kolektivní práce, konflikty se řeší smírně a s humoristickým vylehčením. Román posloužil jako předloha k filmům Bouřlivé víno a Zralé víno, kdy je dějiště přeneseno na jižní Moravu.
Lovcem v tajze - dvě knihy reporátží ze Sibiře
- Na lovu v Bambujce - 1970, umělecké reportáže ze Sibiře zachycují příchod zimy, zprávy o životě potulných lovců, o jejich zvycích a životních pravidlech
- U sněžné řeky - 1972, popisuje prudký vpád jara na Sibiři, návrat na sibiřskou tajgu v jarním období
Bílý hřebec - 1975, trojice povídek ze sibiřské tajgy, povídky o lásce a sibiřské přírodě, o vtahu místích lidí k hodnotám etickým, společenským i přírodním. Hrdiny povídek jsou lovci, meteorologové, letci, geologové a inženýři. Krutá sibiřská příroda se stává katalyzátorem odkrývajícím vady a zprvu i třeba nepozorovatelné praskliny lidských povah.
Podzim v kraji tygrů - 1979, román, zobrazení krásy a drsnosti sibiřské přírody. Spojuje se zde obdiv k přírodní kráse s obrazem prudkého milostného citu, překonávajícího překážky a předsudky. Manželství geologa Ivana je ohroženo tím, že jeho manželka touží po životě ve městě a není ochotna snášet útrapy drsné sibiřské krajiny.
Adam a Eva - 1982, román z rodného kraje na Litoměřicku vypráví o životě roudnického sadaře, kterému se podařilo vypěstovat broskvové sady v severních oblastech Čech. Román byl i zfilmován.
Černý sobol, hnědý medvěd - 1985, reportáž ze Sibiře
Studie, glosy:
Prameny tvorby - 1980, výbor z Kozákových článků a projevů, obsahuje oficiální projevy ve funkci ve Svazu československých spisovatelů, glosy na okraj vlastní tvorby, úvahy.
Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice - 1963, studie
Rozhlasové hry:
Jímka
Slavné výročí
Jan Kozák se narodil jako syn strojního zámečníka. V roce 1940 maturoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Po maturitě pracoval v Roudnici nad Labem jako úředník u firmy Meva. V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ. V roce 1951 absolvoval ústřední politickou školu KSČ a stal se pracovníkem aparátu ÚV KSČ. Přednášel také na Vysoké škole politické ÚV KSČ. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl předsedou federálního Svazu československých spisovatelů.
Jako stranický pracovník se Jan Kozák účastnil kolektivizace venkova na Slovensku, odkud čerpal náměty ke svým prvním knihám. Náměty čerpal i na svých cestách na Sibiř.
Dílo Jana Kozáka:
Jan Kozák je typický představitel oficiální tvorby. Předností jeho tvorby je autentičnost a smysl pro nosný konflikt. Jeho první dílo bylo motivačně i dějově podřízeno myšlence kolektivizačních procesů, nechyběl však ani naturalistický pohled na vnitřní svět venkovské ženy. Zcela jinou tvorbou byly Kozákovy knihy čerpající z jeho loveckých výprav na Sibiři. Zde nebyl autor vázán svým politickým postojem a psal zcela spontánně se smyslem pro charakteristické rysy přírody a vzrušivost událostí.
Pohledy do oken - 1941, debut, básnická sbírka
Horký dech - 1961, povídková kniha.
- povídka Mariana Radvaková je nejlepší povídkou knihy, která měla velký ohlas a několikrát vyšla i samostatně. Vycházela i na pokračování časopisecky. Jde o pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.
Léčka - 1968, povídková kniha z cikánského prostředí, s otevřeností a kritičností sleduje, jak se možnost rovnoprávného života cikánů mezi ostatními nesnadno proměňuje v realitu. Brání tomu vlastní nepřekonané tradice a návyky i předsudky slovenských vesničanů.
.... silná ruka - 1966, román zobrazující kolektivizaci zemědělství ve vesnici Trnávka na východním Slovensku. Na svět padal stín korejské války a v Československu probíhalo zvýšené kolektivizační úsilí. Kolektivizace rozdělila vesnici, kde se někteří dřívější partyzáni a bezzemci nedokázali rozloučit s osobním vlastnictvím půdy, kterou jim nedávno stát přidělil. K románu se autor vrátil v roce 1976 a přepracované dílo nazval Čapí hnízdo.
Svatý Michal - 1971, román zachytil vesnici Trnávka již v rozkvětu kolektivní práce, konflikty se řeší smírně a s humoristickým vylehčením. Román posloužil jako předloha k filmům Bouřlivé víno a Zralé víno, kdy je dějiště přeneseno na jižní Moravu.
Lovcem v tajze - dvě knihy reporátží ze Sibiře
- Na lovu v Bambujce - 1970, umělecké reportáže ze Sibiře zachycují příchod zimy, zprávy o životě potulných lovců, o jejich zvycích a životních pravidlech
- U sněžné řeky - 1972, popisuje prudký vpád jara na Sibiři, návrat na sibiřskou tajgu v jarním období
Bílý hřebec - 1975, trojice povídek ze sibiřské tajgy, povídky o lásce a sibiřské přírodě, o vtahu místích lidí k hodnotám etickým, společenským i přírodním. Hrdiny povídek jsou lovci, meteorologové, letci, geologové a inženýři. Krutá sibiřská příroda se stává katalyzátorem odkrývajícím vady a zprvu i třeba nepozorovatelné praskliny lidských povah.
Podzim v kraji tygrů - 1979, román, zobrazení krásy a drsnosti sibiřské přírody. Spojuje se zde obdiv k přírodní kráse s obrazem prudkého milostného citu, překonávajícího překážky a předsudky. Manželství geologa Ivana je ohroženo tím, že jeho manželka touží po životě ve městě a není ochotna snášet útrapy drsné sibiřské krajiny.
Adam a Eva - 1982, román z rodného kraje na Litoměřicku vypráví o životě roudnického sadaře, kterému se podařilo vypěstovat broskvové sady v severních oblastech Čech. Román byl i zfilmován.
Černý sobol, hnědý medvěd - 1985, reportáž ze Sibiře
Studie, glosy:
Prameny tvorby - 1980, výbor z Kozákových článků a projevů, obsahuje oficiální projevy ve funkci ve Svazu československých spisovatelů, glosy na okraj vlastní tvorby, úvahy.
Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice - 1963, studie
Rozhlasové hry:
Jímka
Slavné výročí