Jan Mukařovský (* 11. listopadu 1891 Písek; + 8. února 1975 Praha) byl český estetik, jazykovědec a literární teoretik. Představitel českého strukturalismu.

Po maturitě, studoval lingvistiku na pražské univerzitě, kde roku 1915 úspěšně zakončil studia. Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnasiu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnasiu v Praze, od roku 1926 pracoval v Pražském lingvistickém kroužku, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. V letech 1931–1937 působil na Komenského universitě v Bratislavě.

Po druhé světové válce byl politicky angažovaný ve prospěch KSČ, proto se v roce 1948 stal rektorem UK, kterým byl až do roku 1953. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na kterém měl Mukařovský také svůj podíl.

Roku 1951 se stal ředitelem Ústavu pro českou litereturu ČSAV

V období první republiky a krátce po druhé světové válce byl zastáncem avantgardní, poetistické a surrealistické literatury. Poté se dostal do vleku KSČ a v oficiální linii více či méně setrvával až do konce svého života.

Během svého života uveřejnil řadu článků, statí atp. které byly sesbírány, často jeho žáky, do různých děl.

- Příspěvek k estetice českého verše, 1923
- Máchův Máj, 1928
- Příspěvek k dnešní problematice básnického zjevu Máchova, 1936
- Obecné věci básnictví, 1941
- K vývoji české poezie a prózy, 1941
- Výbor z prózy Karla Čapka, 1946
- Máchovské studie, 1948
- Božena Němcová, 1950
- Ke kritice strukturalismu v naší literární vědě, 1951 kritická stať, kde popřel svou vědeckou minulost ve prospěch kariéry.
- Dějiny české literatury I - III, 1959, 1960, 1961
- Z české literatury: Studie a portréty, 1961
- Studie z estetiky, 1966 soubor statí a přednášek
- Cestami poetiky a estetiky, 1971 soubor článků
- Básnická sémantika, 1995, Universitní přednášky