Jan Procházka
scénárista, prozaik, politický publicista
- Narození:
- 4. února 1929
- Úmrtí:
- 20. února 1971, důvod: rakovina
Upravit profil
Jan Procházka byl autorem společensky angažovaných próz s etickým akcentem, filmový scenárista a politický publicista. Je otcem spisovatelek Lenky a Ivy Procházkových.
Jan procházka pocházel ze selského rodu, znalost vesnického prostředí měla...
Životopis
Jan Procházka byl autorem společensky angažovaných próz s etickým akcentem, filmový scenárista a politický publicista. Je otcem spisovatelek Lenky a Ivy Procházkových.
Jan procházka pocházel ze selského rodu, znalost vesnického prostředí měla význam i pro jeho tvorbu. Vystudoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, poté se stal vedoucím Státního statku mládeže na Bruntálsku.
V roce 1950 byl Jan Procházka pracovníkem aparátu Čs. svazu mládeže, v roce 1959 dramaturgem, scénáristou a vedoucím skupiny Filmového studia Barrandov. Byl autorem a spoluautorem řady scénářů a námětům k filmům.
Od mládí psal Jan Procházka do řady časopisů např. do Československého vojáka, Obrany lidu, Mladé fronty, Literárních novin aj. Fejetony z časopisu My vyšly v roce 1968 knižně pod názvem Politika pro každého.
Publicistika Jana Procházky na přelomu 50. a 60. let prodělala rychlý vývoj od souhlasu s režimem, kdy byl členem ÚV ČSM a kandidátem ÚV KSČ, k jeho přímočaré kritice. V roce 1968 se stal jednou z předních osobností Pražského jara.
Po sovětské okupaci Československa byl Jan Procházka mezi prvními autory, kteří byli prohlášeni za ineditní a brzy byl i sledován jako nepřítel státní moci.
Pro uměleckou tvorbu Jana Procházky měla mj. mimořádný význam konkrétní znalost vesnického prostředí,života a tradic venkovských lidí, zejména tendencí a principů zemědělské politiky v 50. a v 60. letech.
Próza:
Rok života - 1956, povídkový debut
Zelené obzory - 1960, novela ze zemědělského prostředí
Společensky deziluzivní próza s tematikou z konce druhé světové války. Z konkrétních historických dějů zde dokázal Procházka vytvořit příběhy fanatismu, nenávisti, egoismu apod.
At´ žije republika - 1965, kniha vyšla v nakladatelství pro děti a mládež, je obrazem květnových dnů roku 1945. Jejím hrdinou se zřetelnými autobiografickými prvky je malý chlapec. Když byla kniha zfilmována, vzbudila vlnu nesouhlasu oficiální kritiky.
Kočár do Vídně - 1967, novela znamenala začátek nového a vrcholného autorova období. Bývá označována jako "baladická". Jde mj. o konflikt ženy, které Němci zabili muže, s rakouskými zběhy.
Závěj - 1961
Přestřelka - 1964
Svatá noc - 1966
Tři panny a Magdaléna - 1966
Poetika děl Jana Procházky byla značně ovlivněna jeho činností scenáristickou. Podle jeho scénářů a námětů natočil nejhodnotnější filmy především Karel Kachyňa:
Trápení - 1961
Závrať - 1962
Ať žije republika - 1965
Kočár do Vídně - 1966
Noc nevěsty - 1967
Ucho - 1970
Od první knížky Rok života vyrostl Jan Procházka v mimořádnou spisovatelskou osobnost, které nemoc a předčasný odchod znemožnily další tvorbu.
Jan procházka pocházel ze selského rodu, znalost vesnického prostředí měla význam i pro jeho tvorbu. Vystudoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, poté se stal vedoucím Státního statku mládeže na Bruntálsku.
V roce 1950 byl Jan Procházka pracovníkem aparátu Čs. svazu mládeže, v roce 1959 dramaturgem, scénáristou a vedoucím skupiny Filmového studia Barrandov. Byl autorem a spoluautorem řady scénářů a námětům k filmům.
Od mládí psal Jan Procházka do řady časopisů např. do Československého vojáka, Obrany lidu, Mladé fronty, Literárních novin aj. Fejetony z časopisu My vyšly v roce 1968 knižně pod názvem Politika pro každého.
Publicistika Jana Procházky na přelomu 50. a 60. let prodělala rychlý vývoj od souhlasu s režimem, kdy byl členem ÚV ČSM a kandidátem ÚV KSČ, k jeho přímočaré kritice. V roce 1968 se stal jednou z předních osobností Pražského jara.
Po sovětské okupaci Československa byl Jan Procházka mezi prvními autory, kteří byli prohlášeni za ineditní a brzy byl i sledován jako nepřítel státní moci.
Dílo Jana Procházky:
Pro uměleckou tvorbu Jana Procházky měla mj. mimořádný význam konkrétní znalost vesnického prostředí,života a tradic venkovských lidí, zejména tendencí a principů zemědělské politiky v 50. a v 60. letech.
Próza:
Rok života - 1956, povídkový debut
Zelené obzory - 1960, novela ze zemědělského prostředí
Společensky deziluzivní próza s tematikou z konce druhé světové války. Z konkrétních historických dějů zde dokázal Procházka vytvořit příběhy fanatismu, nenávisti, egoismu apod.
At´ žije republika - 1965, kniha vyšla v nakladatelství pro děti a mládež, je obrazem květnových dnů roku 1945. Jejím hrdinou se zřetelnými autobiografickými prvky je malý chlapec. Když byla kniha zfilmována, vzbudila vlnu nesouhlasu oficiální kritiky.
Kočár do Vídně - 1967, novela znamenala začátek nového a vrcholného autorova období. Bývá označována jako "baladická". Jde mj. o konflikt ženy, které Němci zabili muže, s rakouskými zběhy.
Závěj - 1961
Přestřelka - 1964
Svatá noc - 1966
Tři panny a Magdaléna - 1966
Poetika děl Jana Procházky byla značně ovlivněna jeho činností scenáristickou. Podle jeho scénářů a námětů natočil nejhodnotnější filmy především Karel Kachyňa:
Trápení - 1961
Závrať - 1962
Ať žije republika - 1965
Kočár do Vídně - 1966
Noc nevěsty - 1967
Ucho - 1970
Od první knížky Rok života vyrostl Jan Procházka v mimořádnou spisovatelskou osobnost, které nemoc a předčasný odchod znemožnily další tvorbu.