Jan Rokycana byl husitský kněz, teologický mluvčí umírněných utrakvistů, představitel soudobé řečnické prózy.

Jan Rokycana se narodil v rodině kováře. Studoval na pražské niverzitě, kde se stal bakalářem, později byl mistrem svobodných umění, přijal i kněžské svěcení.

Již od studentských let byl Jan Rokycana stoupencem Husova učení, později se stal žákem a následovníkem Jakoubka ze Stříbra. Po jeho smrti se Rokycana dostal do čela umírněných utrakvistů, poté administrátorem konzistoře pod obojí. Byl oblíben pro svá nesmlouvavá kázání v Týnském chrámu.

Po přijetí basilejských kompaktát zvolil český sněm Jana Rokycanu pražským arcibiskupem. V tomto nesmírně důležitém úřadu však nebyl nikdy schválen papežem.

Po Zikmundově přijetí za krále musel Rokycana v roce 1437 opustit Prahu a vrátil se až v roce 1448, když město dobyl Jiří z Poděbrad. Jeho pak Rokycana podporoval v zápase s Římem a v úsilí o jednotu utrakvismu.

Dílo Jana Rokycana:

Jan Rokycana psal převážně latinsky. Je autorem polemických spisů vycházejících z potřeb jeho veřejné činnosti.

Postila nedělní a sváteční – jedna z nejvýznamnějších postil na sklonku husitství. Významná byla autorova kázání v Týnském chrámu, z nichž se mnohá dochovala. Ta jsou rovněž obsažena v postile.

Teologicky založená díla, psaná česky:
Výklad na evangelium sv. Lukáše
Výklad na evangelium sv. Jana