Jana Štrolová je básnířka, prozaička a překladatelka.

Jana Štroblová se narodila v rodině úředníka a učitelky. Část dětství prožila na Šumavě, do školy chodila v Praze. Po maturitě na jedenáctiletce vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština a ruština. Poté krátce pracovala v Benešově v oboru knihovnictví, v letech 1960 – 70 byla redaktorkou ve Státním nakladatelství dětské knihy, redigovala knižnice Jiskřičky a Veronika.. Od roku 1972 je ve svobodném povolání.

Pro své politické postoje byla Jana Štroblová ze zaměstnání propuštěna a dvacet dalších let velmi nesnadno zveřejňovala své práce. Po roce 1990 působila v rozhlase, v roce 1994 začala její spolupráce s pražskou Svobodnou Evropou.


Do literatury vstoupila Jana Štroblochová se skupinou kolem časopisu Květen, ale poezii všedního dne pojala jako možnost vyjádřit svůj osobní citový svět.

Poezie:
Protěž – 1958, autorčina první sbírka, hlásící se v jistém smyslu k poezii Jiřího Ortena
Hrob nezavřel se – 1969, výbor díla Jiřího Ortena

Básnické knihy vyznačující se ještě silnějším a výraznějším citovým přízvukem.
Kdyby nebylo na sůl – 1961
Hostinec U dvou srdcí – 1966
Torza – 1970

Úplněk – 1980
Krajina na muří noze – 1984
Čarodění – 1988

Výrazně členěný volný verš spojuje s melodičností, využívá dialogů a hovorové řeči.
Fatamorgány – 1991, pětidílná melodická skladba
Světlohry – 1996

Hra na stvoření světa – 1991
Šlágr o lásce – 1992

Próza:
Jana Štroblová psala pro děti i dospívající mládež, napsala řadu textů k obrázkovým knížkám, citově výchovné povídky i dobrodružnou prózu.

Archa – 1967, psychologická milostná novela
Obětní kámen – 1987, povídka detektivního žánru

Pro děti a mládež:
Nemalujte srdce na zeď – 1966
Zapomenutá korunka – 1979
Hra na třetího – 1979
Tajemství polí – 198
Tajemství lesa – 1984
Úžeh – 1984, o Emilu Holubovi
Zákaz vjezdu do ráje – 1986

Jana Štroblová překládala rovněž z ruštiny, slovenštiny a čínštiny. Přebásnila některá díla M. Cvetajevové:
Černé slunce
Hodina duše
Začarovaný kruh