Jaroslav Durych (2. prosince 1886, Hradec Králové – 7. dubna 1962, Praha) byl český prozaik, básník, dramatik, publicista, římskokatolický teolog a vojenský lékař.

Velmi brzy osiřel. Nejrve studoval církevní seminář v Příbrami, ale byl vyloučen za četbu zakázané literatury. Poté odešel do Prahy, kde vystudoval lékařskou fakultu. Fakultu dokončil v r. 1913 a protože studoval na vojenské stipendium, působil za první světové války jako vojenský lékař v Haliči. Po válce si v Přerově zřídil soukromou praxi, brzy se vrátil do vojenské služby, v československé armádě dosáhl hodnosti plukovníka.

Za druhé světové války a po roce 1948 žil Durych v izolaci, jeho díla nebyla vydávána. Otec: Václav Durych

Dílo Jaroslava Durycha:
O Durychově tvorbě lze říci, že za nejlepší část českých dějin považuje dobu pobělohorskou (po r. 1620) – tj. katolické baroko. V jehož duchu chápe i svou koncepci české minulosti. Dále lze říci, že se zabýval sociální problematikou a usiloval o pevný řád, který nacházel v náboženských jistotách a v hledání absolutna. Chudobu a bídu (u něj často ženy), nechápal jako sociální problém, ale jako Boží vyznamenání.

Poezie Cikánčina smrt
Panenky
Žebrácké písně
Píseň milostná
Eva
Básně (1930) – Shrnutí výše jmenovaných básní, jedná se o oslavu ženství, ovlivněno katolickou vírou.
Beskydy

Próza Jarmark života (1916)
Tři dukáty (1919)
Nejvyšší naděje
Tři trojníčky(1923)
Smích věrnosti (1924)
Kouzelná lampa (1926)

Romány
Na horách (1919)
Paní Anežka Berková (1931)
Sedmikráska (1930)
Píseň o růži (1934)
Duše a hvězda
Boží duha – novela
Děti – novela

Nejvýznamnější částí Durychovy tvorby jsou historická témata:
Bloudění – trilogie z období třicetileté války.
Rekviem (1930) – valdštejnská trilogie, která je tvořena třemi povídkami
Masopust (1938) – děj se odehrává za vpádu Pasovských do Prahy (1611)
Služebníci neužiteční – čtyřdílný cyklus, poslední tři díly vyšli v Římě.

Drama
Divadelní hry, týkají se církevních námětů nebo dějin:
Svatý Jiří
Svatý Vojtěch
Svatý Václav
Štědrý večer