Jaroslava Blažková je slovenská prozaička, publicistka, autorka knih pro děti.
Jaroslava Blažková prožila dětství střídavě v Čechách a na Slovensku. Od roku 1948 žila v Bratislavě, kde absolvovala gymnázium. Poté začala pracovat v rozhlase a...
Životopis
Jaroslava Blažková je slovenská prozaička, publicistka, autorka knih pro děti.
Jaroslava Blažková prožila dětství střídavě v Čechách a na Slovensku. Od roku 1948 žila v Bratislavě, kde absolvovala gymnázium. Poté začala pracovat v rozhlase a dálkově studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium nedokončila a v roce 1954 nastoupila jako redaktorka do deníku Smena. Po dvou letech byla z politických důvodů propuštěna.
Určitou dobu pracovala Jaroslava Blažková jako dělnice v zahradnictví a od roku 1959 se literární práci věnovala profesionálně.
V roce 1968 Jaroslava Blažková emigrovala s rodinou do Kanady, kde spolupracovala s nakladatelstvím 68 Publishers manželů Škvoreckých. Vlastní literární tvorbě se věnovala jen sporadicky. Po roce 1989 zůstala žít v Kanadě a do slovenské literatury se vrátila reedicemi starších děl.
Jaroslava Blažková byla v 60. letech čtenářsky nejoblíbenější autorkou, zároveň však její prózy patřily k nejdiskutovanějším. Její novely a povídky balancují na hranici mezi tzv. vysokou a populární literaturou, humorem a sentimentem, socialistickým realismem a snahou vymanit se z tohoto tlaku výrazným tvořivým gestem. To bylo příznačné i pro její autorskou generaci, která se formovala kolem Mladé fronty.
Jaroslava Blažková prožila dětství střídavě v Čechách a na Slovensku. Od roku 1948 žila v Bratislavě, kde absolvovala gymnázium. Poté začala pracovat v rozhlase a dálkově studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium nedokončila a v roce 1954 nastoupila jako redaktorka do deníku Smena. Po dvou letech byla z politických důvodů propuštěna.
Určitou dobu pracovala Jaroslava Blažková jako dělnice v zahradnictví a od roku 1959 se literární práci věnovala profesionálně.
V roce 1968 Jaroslava Blažková emigrovala s rodinou do Kanady, kde spolupracovala s nakladatelstvím 68 Publishers manželů Škvoreckých. Vlastní literární tvorbě se věnovala jen sporadicky. Po roce 1989 zůstala žít v Kanadě a do slovenské literatury se vrátila reedicemi starších děl.
Jaroslava Blažková byla v 60. letech čtenářsky nejoblíbenější autorkou, zároveň však její prózy patřily k nejdiskutovanějším. Její novely a povídky balancují na hranici mezi tzv. vysokou a populární literaturou, humorem a sentimentem, socialistickým realismem a snahou vymanit se z tohoto tlaku výrazným tvořivým gestem. To bylo příznačné i pro její autorskou generaci, která se formovala kolem Mladé fronty.
Dílo Jaroslavy Blažkové:
Jaroslava Blažková se prezentovala především stylistickými a tematickými inováciemi.
Próza:
Nylonový mesiac – 1961, č. Nylonový měsíc – 1961, soubor próz. Nejúspěšnější byla titulní novela, podle níž natočil režisér Eduard Grečner stejnojmenný film v roce 1965. Je to příběh architektky Vandy a jejího kolegy Andreje, o jejich vztahu a konečném svobodném rozhodnutí.
Jahniatko a grandi – 1964, č. Jehňátko a grandi – 1964. Sbírka povídek ve kterých se většinou bouří mladé hrdinky proti rodinnému prostředí.
Poviedka plná sniehu – jedna z próz této knihy rozpoutala při časopisecké premiéře v Kulturním životě – 1964 polemiku o mravní bezúhonosti autorky.
Môj skvelý brat Robinzon – 1968, č. Můj skvělej bratr Robinzon – 1969. Příběh o hledání štěstí, ve kterém se bratři Robinzon a Budy ucházejí o přízeň jejich vrstevnice.
Próza pro děti:
Umělecko – naučné knihy:
Tóno, ja a mravce – 1961, č. Tonda, já a mravenci – 1964
Ostrov kapitána Hašašara – 1962
Ohňostroj pre deduška – 1962, č. Ohňostroj pro dědečka – 1966. Humorná próza o tom, jak malý Andrej s kamarádem sháněli dědečkovi dárek k narozeninám.
Obrázkové knížky pro nejmenší:
Daduška a Jarabáč - 1964, 4. Dáduška a kohout Jarabáč – 1964
Jako si mačky kúpili televízor – 1967, 4. Jak si kočky koupily televizor – 1967
Rozprávky z červenej ponožky – 1969
Jaroslava Blažková se prezentovala především stylistickými a tematickými inováciemi.
Próza:
Nylonový mesiac – 1961, č. Nylonový měsíc – 1961, soubor próz. Nejúspěšnější byla titulní novela, podle níž natočil režisér Eduard Grečner stejnojmenný film v roce 1965. Je to příběh architektky Vandy a jejího kolegy Andreje, o jejich vztahu a konečném svobodném rozhodnutí.
Jahniatko a grandi – 1964, č. Jehňátko a grandi – 1964. Sbírka povídek ve kterých se většinou bouří mladé hrdinky proti rodinnému prostředí.
Poviedka plná sniehu – jedna z próz této knihy rozpoutala při časopisecké premiéře v Kulturním životě – 1964 polemiku o mravní bezúhonosti autorky.
Môj skvelý brat Robinzon – 1968, č. Můj skvělej bratr Robinzon – 1969. Příběh o hledání štěstí, ve kterém se bratři Robinzon a Budy ucházejí o přízeň jejich vrstevnice.
Próza pro děti:
Umělecko – naučné knihy:
Tóno, ja a mravce – 1961, č. Tonda, já a mravenci – 1964
Ostrov kapitána Hašašara – 1962
Ohňostroj pre deduška – 1962, č. Ohňostroj pro dědečka – 1966. Humorná próza o tom, jak malý Andrej s kamarádem sháněli dědečkovi dárek k narozeninám.
Obrázkové knížky pro nejmenší:
Daduška a Jarabáč - 1964, 4. Dáduška a kohout Jarabáč – 1964
Jako si mačky kúpili televízor – 1967, 4. Jak si kočky koupily televizor – 1967
Rozprávky z červenej ponožky – 1969