Jiří Gruša
překladatel, básník, prozaik, publicista
- Narození:
- 10. listopadu 1938
- Věk:
- 86 let
Jiří Gruša je český spisovatel, překladatel a publicista.
Jiří Gruša se narodil v rodině technického úředníka. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii. Po dvouleté vojenské službě působil jako redaktor a...
Životopis
Jiří Gruša je český spisovatel, překladatel a publicista.
Jiří Gruša se narodil v rodině technického úředníka. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii. Po dvouleté vojenské službě působil jako redaktor a spisovatel v různých časopisech např. Tvář (spoluzakladatel), Sešity pro mladou literaturu (zakladatel), Nové knihy, Výběr z nejzajímavějších knih, Zítřek. Po zákazu časopisu Sešity v roce 1969 byl obviněn pro zveřejňování pornografie v části svého románu Mimner (časopisecky).
Přestože vyšetřování bylo zastaveno, autor ve své literární činnosti nesměl pokračovat.
Poté pracoval v letech 1969 - 1980 u různých stavebních podniků. V roce 1978 byl vazebně vězněn pro pobuřování prostřednictvím svého románu Dotazník.Tehdy také podepsal Chartu 77. V roce 1981 založil s Ludvíkem Vaculíkem samizdatovou edici Petlice. V té době získal literární stipendium a odcestoval do USA. Návrat do vlasti mu však nebyl umožněn, bylo mu odebráno čs. státní občanství.
Vnucenou emigraci prožil Jiří Gruša převážně ve Spolkové republice Německo a věnoval se literární činnosti jako spisovatel, překladatel a publicista v češtině i němčině.
Po znovunabytí občanství byl Jiří Gruša jmenován československým a později českým velvyslancem v Německu, později v Rakousku.
Jiří Gruša psal poezii a hlavně prózu.
Poezie:
Torna – 1962, básnická sbírka se stopami vlivu poezie Františka Halase.
Světlá lhůta – 1964, lyrické verše s převahou reflexí o životě moderního člověka.
Cvičení mučení – 1969, poslední verše uveřejněné bez překážek
Motlitba k Janince – samizdat 1975, 1994. Sbírka zachycující chmurnou náladu 70. let.
Der Babylonwald (Les Babylon) – Stuttgart – 1991
Wandersteine (Bludné kameny – Stuttgart – 1994 - do češtiny přeložil Tomáš Kafka.
Próza:
Mimner aneb Hra o smraďocha – samizdat 1972. Román jehož osm kapitol vyšlo v Sešitech pod názvem Listy z Kalpadocie. V knize je poněkud upravený, s absurdním až hororovým dějem je kritikou tehdejších poměrů – degradace jedince a zbožštění celku s jeho politickými rituály.
Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele – Toronto 1978, 1990. Experimentální román odhalující totalitní společenský systém.
Další experimentální romány:
Dámský gambit – Toronto 1979
Dr. Kokeš Mistr panny – Toronto 1984
Janinka – Kolín nad rýnem 1984, německy
Mimner – Kolín nad rýnem1986, německy, česky 1991 aj.
Jiří Gruša dětem:
Kudláskovy příběhy – 1969
Máma, táta, já a Eda – Vídeň 1988, 1991, slabikář
Rozhlasové pohádky:
O rybě Líbě se zlatým penízkem
Ztracená pohádka
Odborné práce:
Slovník českých spisovatelů – Toronto 1978, jako spoluautor
Franz Kafka aus Prag – Frankfurt nad Mohanem 1983
Jiří Gruša se jako překladatel se zabýval převážně tvorbou pražských a německých autorů.
Jiří Gruša se narodil v rodině technického úředníka. Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii. Po dvouleté vojenské službě působil jako redaktor a spisovatel v různých časopisech např. Tvář (spoluzakladatel), Sešity pro mladou literaturu (zakladatel), Nové knihy, Výběr z nejzajímavějších knih, Zítřek. Po zákazu časopisu Sešity v roce 1969 byl obviněn pro zveřejňování pornografie v části svého románu Mimner (časopisecky).
Přestože vyšetřování bylo zastaveno, autor ve své literární činnosti nesměl pokračovat.
Poté pracoval v letech 1969 - 1980 u různých stavebních podniků. V roce 1978 byl vazebně vězněn pro pobuřování prostřednictvím svého románu Dotazník.Tehdy také podepsal Chartu 77. V roce 1981 založil s Ludvíkem Vaculíkem samizdatovou edici Petlice. V té době získal literární stipendium a odcestoval do USA. Návrat do vlasti mu však nebyl umožněn, bylo mu odebráno čs. státní občanství.
Vnucenou emigraci prožil Jiří Gruša převážně ve Spolkové republice Německo a věnoval se literární činnosti jako spisovatel, překladatel a publicista v češtině i němčině.
Po znovunabytí občanství byl Jiří Gruša jmenován československým a později českým velvyslancem v Německu, později v Rakousku.
Dílo Jiřího Gruši:
Jiří Gruša psal poezii a hlavně prózu.
Poezie:
Torna – 1962, básnická sbírka se stopami vlivu poezie Františka Halase.
Světlá lhůta – 1964, lyrické verše s převahou reflexí o životě moderního člověka.
Cvičení mučení – 1969, poslední verše uveřejněné bez překážek
Motlitba k Janince – samizdat 1975, 1994. Sbírka zachycující chmurnou náladu 70. let.
Der Babylonwald (Les Babylon) – Stuttgart – 1991
Wandersteine (Bludné kameny – Stuttgart – 1994 - do češtiny přeložil Tomáš Kafka.
Próza:
Mimner aneb Hra o smraďocha – samizdat 1972. Román jehož osm kapitol vyšlo v Sešitech pod názvem Listy z Kalpadocie. V knize je poněkud upravený, s absurdním až hororovým dějem je kritikou tehdejších poměrů – degradace jedince a zbožštění celku s jeho politickými rituály.
Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele – Toronto 1978, 1990. Experimentální román odhalující totalitní společenský systém.
Další experimentální romány:
Dámský gambit – Toronto 1979
Dr. Kokeš Mistr panny – Toronto 1984
Janinka – Kolín nad rýnem 1984, německy
Mimner – Kolín nad rýnem1986, německy, česky 1991 aj.
Jiří Gruša dětem:
Kudláskovy příběhy – 1969
Máma, táta, já a Eda – Vídeň 1988, 1991, slabikář
Rozhlasové pohádky:
O rybě Líbě se zlatým penízkem
Ztracená pohádka
Odborné práce:
Slovník českých spisovatelů – Toronto 1978, jako spoluautor
Franz Kafka aus Prag – Frankfurt nad Mohanem 1983
Jiří Gruša se jako překladatel se zabýval převážně tvorbou pražských a německých autorů.