Jiří Kovtun byl autorem křesťansky spirituálně zaměřené poezie, prózy a historických studií, překladatel.

Jiří Kovtun se narodil v dělnické rodině. Po maturitě na střední škole začal v roce 1946 studovat na Právnické fakultě UK, v roce 1948 ale odešel ze studií a emigroval do Německa, pobýval i v Norsku.

V letech 1951 – 73 pracoval Jiří Kovtun jako redaktor rádia Svobodná Evropa. Poté odjel do USA, kde vystudoval knihovnictví a v letech 1976 – 77 působil jako redaktor Hlasu Ameriky. Od té doby byl knihovníkem v knihovně Kongresu ve Washingtonu.


Literární dílo Jiřího Kovtuna je křesťansky spirituálně zaměřené.

Poezie:
Sbírky prozrazující vliv Otokara Březiny

Blahoslavení – 1953 Mnichov
Tu – Fuův žal – Stockholm 1954

Hřbet velryby – 1995

Próza:
Pražská ekloga – 1973 Mnichov. Román se ve filozoficko – teologické rovině vyrovnává v příběhu tří studentů břevnovského gymnázia s událostmi z května 1945 v Praze. Chápe je kriticky a klade otázky viny a trestu z pozice křesťana.

Zpráva z Lisabonu – 1979 Curych. Novela s podobnou duchovní tematikou o zemětřesení v Portugalsku v polovině 18. století, s detektivní zápletkou.

Publicistika:
Jiří Kovtun spolupracoval se Svědectvím Pavla Tigrida. Jako historik se značně věnoval osobnosti T. G. Masaryka:

Slovo má poslanec Masaryk – 1985, Praha 1991. Autor zde zachytil Masarykovu činnost v rakouském parlamentu. (výbor projevů s komentářem).

Masarykův triumf – 1987 Toronto. Masarykův zápas o samostatný československý stát.

Tajuplná vražda. Případ Leopolda Hilsnera – 1994. Předmětem knihy je Masarykův boj s antisemitismem.

Jiří Kovtun byl rovněž překladatelem z ruštiny a jiných slovanských jazyků.