Jiří Šotola
básník, prozaik a dramatik
Hodnocení na Kinobox.cz: ?- Narození:
- 28. května 1924
- Úmrtí:
- 8. května 1989
Upravit profil
Jiří Šotola byl dramatik, autor historizujících románů, básník a překladatel. Jeho otec byl středoškolský učitel češtiny.Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové v roce 1942 studoval krátce na konzervatoři. V letech 1943 – 45 byl totálně nasazen...
Životopis
Jiří Šotola byl dramatik, autor historizujících románů, básník a překladatel. Jeho otec byl středoškolský učitel češtiny.
Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové v roce 1942 studoval krátce na konzervatoři. V letech 1943 – 45 byl totálně nasazen na práci ve slévárně. Po válce dokončil studium na dramatickém oddělení Státní konzervatoře, poté studoval činoherní režii na DAMU. Souběžně absolvoval šest semestrů estetiky a filozofie na FF UK.
Po tři roky působil Jiří Šotola jako divadelní dramaturg a režisér v Hradci Králové, Šumperku a Trutnově. Pak se uplatnil jako redaktor, přispíval do periodik Lidové noviny, Československý voják, Kulturní tvorba atd.
V letech 1964 – 67 pracoval Jiří Šotola jako první tajemník Svazu čs. spisovatelů, od roku 1967 se stal spisovatelem z povolání. V období, kdy psal převážně poezii překládal básně z ruštiny a bulharštiny.
Dílo Jiřího Šotoly:
Poezie:
První sbírky byly charakteristické spiritualitou a válečnými zážitky:
Náhrobní kámen – 1946
Čas dovršený – 1946
Sbírky ovlivněné novým společenským klimatem:
Červený květ – 1955
Za život – 1955
Později se do Šotolovy poezie dostává intimnější poloha, okouzlení životem, zároveň ale i skepse a deziluze:
Svět náš vezdejší – 1957
Venuše z Mélu – 1959
V šedesátých letech se objevuje vedle tématu lásky téma smrti, konečnosti a zmaru:
Co a jak – 1964
Podzimníček – 1967
Po dobu více než dvaceti let Šotola poezii opustil a věnoval se dramatu a próze.
Próza:
Tovaryšstvo Ježíšovo – 1967, románová prvotina, proces rekatolizace na Litomyšlsku v poslední třetině 17. století. Ústřední postavou je páter Vojtěch Had, doložená historická postava.
Kuře na rožni – 1974, vyšlo v Samizdatu, román volně navazující na Tovaryšstvo Ježíšovo, o bludném loutkoherci za napoleonských válek
Svatý na mostě – 1978, román boří církevní legendu o Janu Nepomuckém
Osmnáct Jeruzalémů – 1986, próza vypovídá o zhoubnosti náboženského, ideologického fanatismu, inspirovaná dětskými křižáckými výpravami za osvobození „svatého města“.
Volná trilogie zahrnující rozsáhlé období od první světové války do roku 1986:
Malovaný děti – 1983
Róza Rio – 1986
Podzim v zahradní restauraci – 1988
Drama:
Antiorfeus – 1956, aktuální interpretace řeckého mýtu
Cesta Karla IV. do Francie a zpět – 1978
Možná je na střeše kůň – 1980
Pěší ptáci – 1981
Cesta Karla IV. do Francie a zpět – 1978
Bitva u Kresčaku – 1982
Padalo listí, padala jablíčka – 1985
A jenom země bude má – 1986, ke 150. výročí vydání máje a smrti Karla Hynka Máchy
Jiří Šotola psal také televizní scénáře:
Waterloo
Julián odpadlík
Bellevue
Po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové v roce 1942 studoval krátce na konzervatoři. V letech 1943 – 45 byl totálně nasazen na práci ve slévárně. Po válce dokončil studium na dramatickém oddělení Státní konzervatoře, poté studoval činoherní režii na DAMU. Souběžně absolvoval šest semestrů estetiky a filozofie na FF UK.
Po tři roky působil Jiří Šotola jako divadelní dramaturg a režisér v Hradci Králové, Šumperku a Trutnově. Pak se uplatnil jako redaktor, přispíval do periodik Lidové noviny, Československý voják, Kulturní tvorba atd.
V letech 1964 – 67 pracoval Jiří Šotola jako první tajemník Svazu čs. spisovatelů, od roku 1967 se stal spisovatelem z povolání. V období, kdy psal převážně poezii překládal básně z ruštiny a bulharštiny.
Dílo Jiřího Šotoly:
Poezie:
První sbírky byly charakteristické spiritualitou a válečnými zážitky:
Náhrobní kámen – 1946
Čas dovršený – 1946
Sbírky ovlivněné novým společenským klimatem:
Červený květ – 1955
Za život – 1955
Později se do Šotolovy poezie dostává intimnější poloha, okouzlení životem, zároveň ale i skepse a deziluze:
Svět náš vezdejší – 1957
Venuše z Mélu – 1959
V šedesátých letech se objevuje vedle tématu lásky téma smrti, konečnosti a zmaru:
Co a jak – 1964
Podzimníček – 1967
Po dobu více než dvaceti let Šotola poezii opustil a věnoval se dramatu a próze.
Próza:
Tovaryšstvo Ježíšovo – 1967, románová prvotina, proces rekatolizace na Litomyšlsku v poslední třetině 17. století. Ústřední postavou je páter Vojtěch Had, doložená historická postava.
Kuře na rožni – 1974, vyšlo v Samizdatu, román volně navazující na Tovaryšstvo Ježíšovo, o bludném loutkoherci za napoleonských válek
Svatý na mostě – 1978, román boří církevní legendu o Janu Nepomuckém
Osmnáct Jeruzalémů – 1986, próza vypovídá o zhoubnosti náboženského, ideologického fanatismu, inspirovaná dětskými křižáckými výpravami za osvobození „svatého města“.
Volná trilogie zahrnující rozsáhlé období od první světové války do roku 1986:
Malovaný děti – 1983
Róza Rio – 1986
Podzim v zahradní restauraci – 1988
Drama:
Antiorfeus – 1956, aktuální interpretace řeckého mýtu
Cesta Karla IV. do Francie a zpět – 1978
Možná je na střeše kůň – 1980
Pěší ptáci – 1981
Cesta Karla IV. do Francie a zpět – 1978
Bitva u Kresčaku – 1982
Padalo listí, padala jablíčka – 1985
A jenom země bude má – 1986, ke 150. výročí vydání máje a smrti Karla Hynka Máchy
Jiří Šotola psal také televizní scénáře:
Waterloo
Julián odpadlík
Bellevue