Jiří Weil (* 6. srpna 1900 Praskolesy; + 13. prosince 1959 Praha) byl český spisovatel, literární kritik, novinář a překladatel. Po maturitě (roku 1919) studoval na filosofické fakultě UK slovanskou filologii a srovnávací literatury, kterou úspěšně dokončil doktorátem v r. 1928. Během studia se stal členem Devětsilu

Již při studiích (1922) pracoval jako překladatel tiskového oddělení sovětského zastupitelství v Praze, zde pracoval až do r. 1931. J. Weil byl přesvědčeným komunistou, několikrát navštívil SSSR, v letech 1933 – 1935 tam působil jako překladatel. V roce 1937 byl vyloučen s KSČ za svůj román Moskva - hranice, v tomto románu přesně odhali fungování stalinismu, což jak přiznával pro něj bylo velmi bolestné odhalení.

Ve druhé světové válce odmítl nastoupit do transportu židů, poté se musel skrývat, po svém dopadení předstíral sebevraždu a až do roku 1945 žil v ilegalitě.

Od roku 1946 byl nakladatelským redaktorem Evropského literárního klubu, roku 1950 se stal vědeckým pracovníkem Státního židovského muzea v Praze. Roku 1951 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů, roku 1956 do něj byl znovu přijat, ale většina jeho děl vyšla až později.

Publikoval v mnoha časopisech a novinách např.: Červen, Avantgarda, Trn, Proletkult, Literární noviny , Levá fronta, Tvorba, Rudé právo, U Blok, Lidové Noviny, Host do domu

- Ruská revoluční literatura, 1924
- Kulturní práce sovětského Ruska, 1924
- Češi stavějí v zemi pětiletek, 1937
- Moskva-hranice, 1937, druhé vydání bylo roku 1969 zakázáno
- Makanna, otec divů, 1946
- Barvy, 1946
- Vzpomínky na Julia Fučíka, 1947 dokumentární román jehož hlavním hrdinou je neprávem obviněný komunista, který nevyužije možnost k útěku a přizná se "v zájmu strany" k činům, které nespáchal a přijímá za ně i trest. Toto dílo bylo ve své době jednou z nejtvrdších kritik stalinismu. Zajímavé na tom je, že nekomunistům na této kritice vadilo dřívější Weilovo členství v KSČ. Proti tomuto románu vystoupili téměř všichni tehdejší čeští stalinisté, prakticky nejtvrdší kritiku provedl Weilův přítel Julius Fučík.
- Život s hvězdou, 1949 román s autobiografickými rysy. Hlavní hrdina (žid Roubíček), odmítnutne nastoupit do transportu.
- Mír, 1949
- Vězeň chillonský, 1957
- Harfeník, 1958
- Žalozpěv za 77 297 obětí, 1958
- Na střeše je Mendelssohn, 1960 zabývá se zde antisemitismem
- Hodina pravdy, hodina zkoušky, 1966 obsahuje soubor Barvy, výbor z Míru a čtyři knižně netištěné prózy.
- Dřevěná lžíce, 1991 pokračování románu Moskva-hranice, toto dílo bylo zabaveno v r. 1949