Johann Wolfgang Goethe

básník, prozaik, dramatik a politik

Narození:
28. srpna 1749
Úmrtí:
22. března 1832
Německý básník Johann Wolfgang Goethe se narodil v 28.08.1749 ve Frankfurtu nad Mohanem v měšťanské rodině. Vystudoval gymnázium a poté práva. Krátce působil jako právník . Patřil mezi spisovatele chápající literaturu jako okno do duše umělcovy...

Životopis

Německý básník Johann Wolfgang Goethe se narodil v 28.08.1749 ve Frankfurtu nad Mohanem v měšťanské rodině.

Vystudoval gymnázium a poté práva. Krátce působil jako právník . Patřil mezi spisovatele chápající literaturu jako okno do duše umělcovy osobnosti, jako vyjádření jeho citů a myšlenek. Tito spisovatelé nepřijímali pravidla klasicismu.

Goethe uznával Shakespeara a jeho díla. Fascinovala ho celá anglická literatura. Pár let pobýval ve Výmaru, kde studoval přírodní vědy a působil jako ministr malého vévodství. Zde se věnoval státním záležitostem.

Vycestoval také do Itálie, kde sbíral nové náměty pro svou tvorbu. Založil středisko pokrokové německé literatury, v tom mu pomohl Schiller z Výmaru. Často také navštěvoval západočeské lázně a byl ve stálém kontaktu s českými vědci, např. s Dobrovským a s hrabětem Kašparem Šternberkem.

Životní zkušenosti a proniknutí do antické kultury, vedly Goetha k větší literární vyrovnanosti. Zastával názor, že měšťany je třeba vychovávat, aby byli hodni svého postavení ve společnosti. Jako jeden z výchovných prostředků prosazoval umění, které navazuje na antickou kulturu.

Johann Wolfgang Goethe nabyl revolucionářem, ale věděl, že z rozkladu feudalismu a z nástupu měšťanské třídy ,vzniká nový svět. Jeho slova, která pronesl po návratu z koaličních válek proti francouzské koaliční armádě, se stala památná. Pronesl: „Zde a dnes začíná nová epocha světových dějin a můžeme říct, že jsme byli účastni při jejich zrození“.

Jeden z největších osobností světové literatury Johann Wolfgang Goethe zemřel v 22.03-1832.

díla Johanna Wolfganga Goetha:
Prométheus - báseň Goethova mládí, pojednává o lidském vzdoru proti bohům.

Goetz von Berlichingen /1773/ - historické drama ze selského povstání.

Utrpení mladého Werthera /1774/ - nejproslulejší román 18. století, který je psaný formou dopisů záznamů z deníku. Hrdina románu nemůže najít své místo ve světě plném zla, bez možnosti přirozeného žití a spáchá sebevraždu.

Ifigenie na Tauridě /1787/ - veršovaná tragedie, která čerpá námět ze starořeckých trójských bájí.

Torquato Tasso /1789/ - veršovaná tragedie o osudu italského renesančního básníka a jeho sporu s panovnickým dvorem plným intrik.

Rybář, Král duchů, Hledač pokladů - drobná epika

Elegie římská /1786-88/ - lyrika s antickým námětem

Viléma Mistera léta učednická /1796/ - román s výchovnou motivací. Syn kupce cestuje s kočovnou společností, poznává nové lidi, zažívá nová dobrodružství i lásky.

Faust / I. díl 1808, II. díl 1832/ - veršovaná tragedie, ve které je zpracovaná stará pověst.

První díl: Doktor Faust je stále nespokojený, touží po novém dobrodružství. Mefistofeles, který představuje ďábla, mu nabídne své služby. Faust se rozhodne dát mu svou duši, pokud bude spokojen. Mefistofeles na Fausta nalíčí různé svody světa, chce tím odvézt jeho pozornost od touhy po vědění. Omladí ho, uvede ho do bezstarostné společnosti a pošle mu do cesty měšťanku Markétku. Do té se Faust okamžitě zamiluje. V souboji s ním umírá Markétčin bratr a poté zemře i její matka. Markétka bojuje s pocitem provinění, je přesvědčena , že ona může za smrt její matky i bratra. Ze zoufalství utopí své a Faustovo dítě, je za tento čin uvězněna a odsouzena k smrti.

Druhý díl: Faust je z Markétčiny smrti zoufalý, Mefistofeles ho tedy odvede na císařský dvůr. Tam má zapomenout na své trápení. Faust se zabere do své vědecké práce a vynalezne papírové peníze. Zachrání tím říši před úpadkem a získá si císařovu důvěru a vděčnost. S Helenou , nejkrásnější ženou středověku, kterou dal vyvolat z podsvětí v zájmu říše, má syna Euforiona. Po jejich smrti žádá od císaře za odměnu bažinatou krajinu u moře. Má v plánu tuto krajinu proměnit v úrodnou půdu, na které budou žít lidé. Podle smlouvy měl Faust svou duši odevzdat Mefistofelovi, ale snaha pomáhat lidem, ho od toho ochrání.

Inscenace Faust byla u nás poprvé odehrána v roce 1855 ve Stavovském divadle. Toto dílo přeložili např. Jaroslav Vrchlický a později Otakar Fischer.

Seznam děl: Prométheus , Goetz von Berlichingen /1773/, Utrpení mladého Werthera /1774/, Ifigenie na Tauridě /1787/, Torquato Tasso /1789/, Rybář, Král duchů, Hledač pokladů, Elegie římská /1786-88/, Viléma Mistera léta učednická /1796/, Faust – díl první/1808/, díl druhý /1832/