John Steinbeck, známý americký spisovatel, se narodil v roce 1902 v Kalifornii. Jeho tvorba začíná historickou romancí, ale během třicátých let se jeho náměty mění. Jeho pozdější romány prokazují zájem o sociální problémy a o přitažlivost Kalifornie.

Steinbeck se stal jakýmsi prototypem „fyzického“, stejně jako Jack London dělal různé profese. Byl tesařem, zeměměřičem, úředníkem v obchodním domě, pomáhal na ranči. Zajímal se o vědecké disciplíny, byl oceánologem a zkoumal biologické teorie života. Vědomí biologie skupiny formovalo jeho náměty. Na Stanfordově univerzitě v rodné Kalifornii, o které se později rozepsal, se mu navíc dostalo jistého formálního vzdělání.

V roce 1962 byla Steibeckovi udělena Nobelova cena za literaturu.

Dílo:
Nebeské pastviny - 1932
Neznámému bohu - 1933
Pláň Tortila - 1934
Bitva – 1936 – o stávce, zkoumá nálady davu
O myších a lidech – 1937 – novela, sevřený příběh postavený na dialozích, nabývá
podoby obrazu života námezdných zemědělských dělníků
v USA ve 30. letech. Sociální aspekty, především jimi trpce
pociťované bezzemectví, se zvýrazňují v porovnání s iluzemi a
sny, jež spřádají o svém budoucím životě
Ryzáček - 1937
Hrozny hněvu – 1939 – impozantní román z období krize vyjadřující duch 30. let.
Příběh „Okiů“, přesídlenců, které vyhnalo z farem Oklahomy
dlouhé sucho a banky vymáhající placení hypoték. Kniha
líčí těžké rány způsobené hospodářskou krizí, tábory
chudáků sloužící jako ubytovny sezónních dělníků. Zároveň
však potvrzuje základní pocit lidské soudružnosti a jeho síly
Na východ od ráje – 1952 – nebiblický epos rodového bloudění a generačního
střetu. Kalifornie se tu znovu stává panenským
západním královstvím, kde lidstvo prožívá své sny a
zápasy