Jonathan Swift byl irský satirický prozaik a básník, píšící anglicky.

Jonathan Swift pocházel z anglické rodiny, která se usadila v Dublinu. Téměř celý jeho život byl spjat s rodným Irskem. Po ukončení studia na univerzitě v Dublinu odjel do Londýna. Tam byl přijat za sektáře sira W. Templea, předního whigistického politika, diplomata a učence. Na jeho doporučení se dal vysvětit na kněze. Pokračoval ve studiu a začal psát.

Po Templeově smrti působil Jonathan Swift jako farář v Laracoru. Přesto často jezdil do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností. Od whigů přešel k toryům, ale ani jejich podpora mu nepomohla získat stálé místo v Anglii a jmenování biskupem.

Od roku 1713 žil Jonathan Swift v Irsku, kdy byl ustanoven děkanem katedrály v Dublinu. Poslední jeho léta byla poznamenána vleklou chorobou a nakonec šílenstvím.


Zpočátku se Jonathan Swift prosadil jako pamfletista.

Bitva knih - 1704, satirický pamflet vznikl jako příspěvek k polemice sira Templea o hodnotě klasických knih proti moderním. V alegorickém prostředí knihovny se odehrává souboj mezi knihami obou skupin autorů. Spor není rozhodnut, ale Swiftovy sympatie jsou na straně klasiků. Dokládá to na srovnání užitečnosti včely (klasici) a pavouka (moderní autoři).

Pohádka o kádi - 1704, alegorická próza, která je ostrou kritikou na rozdělení křesťanů do tří církví a církevní dogmatismus.

Významnou část Swiftovyprózy tvoří pamflety vztahující se k Irsku:

Návrh na všeobecné využití irských manufaktur - 1720, autor vyzývá k bojkotu dovozu anglických látek do Irska

Pláteníkovy listy - 1727,volání po stejné svobodě jak pro Iry, tak pro Angličany.

Skromný návrh, jak zabránit tomu, aby děti chuďasů nepřipadaly na obtíž rodičům i zemi - 1729, vrchol pamfletů

Gulliverovy cesty - 1726, imaginární cestopis vydaný anonymně, vrcholné dílo Janthana Swifta. Alegorická satira přerůstá v sarkastickou vizi bídného konce lidstva.Třebaže kniha poskytuje mnoho nadčasových podnětů k zamyšlení nad vývojem lidské civilizace a je určena spíše dospělým, stala se i oblíbenou četbou mladých čtenářů. Gulliverovy cesty jako klasické satirické dílo bylo vydáno v mnoha překladech a úpravách po celém světě.

Kapitán Lemuel Gulliver se na svých cestách do čtyř neznámých a podivných zemí světa setká s pozoruhodnými tvory:
- dostane se do země trpasličích lidí, kde vidí vše jako pod mikroskopem
- v zemi obrů si uvědomuje, jak je velikost člověka relativní
- na létajícím ostrově Laputa se seznámí s pošetilými učenci, posedlými absurdními experimenty
- v zemi moudrých a ušlechtilých koní, kteří žijí v souladu se zákony rozumu a přírody, pozná jejich sloužící, kteří jsou jakýmsi degenerovaným druhem lidí, plných chamtivosti a bezohlednosti.