Josef Holeček
překladatel, prozaik, novinář
- Narození:
- 27. února 1853
- Úmrtí:
- 6. března 1929
Upravit profil
Josef Holeček byl prozaik, autor rozsáhlé epopeje o jihočeském venkovu, překladatel a novinář.
Josef Holeček se narodil v rodině sedláka. Rodina si přála, aby se stal knězem, ale vystudoval gymnázium v Písku a v Českých Budějovicích a Vyšší...
Životopis
Josef Holeček byl prozaik, autor rozsáhlé epopeje o jihočeském venkovu, překladatel a novinář.
Josef Holeček se narodil v rodině sedláka. Rodina si přála, aby se stal knězem, ale vystudoval gymnázium v Písku a v Českých Budějovicích a Vyšší zemědělskou školu v Táboře.
Po jednoroční vojenské službě strávil Josef Holeček krátkou dobu jako vychovatel v Záhřebu. Za povstání v Hercegovině a za války proti Turkům v roce 1876 byl korespondentem Národních listů, od roku 1884 až do svého penzionování vedl v nich slovanskou rubriku.
Své slovanofilství prohlubovat Josef Holeček přímým poznáváním slovanských národů na četných cestách. Své znalosti Slovanstva uplatňoval také jako vydavatel Slovanských listů.
Josef Holeček, narozený ve stejném roce jako Vrchlický, je protikladem svého generačního druha. V duchu své filozofie selství, reformačních tradic, a také pod vlivem názorů ruských slovjanofilů se odvrací od západní kultury.
Poezie:
Sokolovič - 1922
Próza:
Naši - desetidílná kronika jihočeského života. Toto rozsáhlé dílo vznikalo od konce 80. let 19. století a bylo dovršeno až na konci spisovatelova života. Tento prozaický epos je životním Holečkovým dílem. Zobrazuje v něm jihočeskou vesnici kolem poloviny 19. století, její patriarchálnost i postupný rozklad vlivem kapitalistického podnikání. Vyzdvihuje lásku sedláků k rodné půdě, mravní a náboženskou opravdovost. Záběr událostí se rozšiřuje z rodiny na celou obec, v posledních dílech je patriarchální život obce vřazen do historických událostí za prusko-rakouské války. Pojítkem cyklu jsou dva selské rody Kojanů a Králenců. Josef Holeček dílo nedokončil.
Názvy jednotlivých dílů kroniky - z posledního vydání:
I. Jak u nás žijou a umírají - Frantík a Bartoň - 1910
II. Bartoň - 1912
III. Výprava - 1912
IV. Boubín - 1913
V. Adamova svatba - 1917
VI. Rok smrti - 1918
VII. Mraky, Vojna 1 - 1919
VII. Vojna 2, Emisaři 1, Vojna 3, Emisaři 2 - Křtiny - 1922,
IX. Máje - 1923
X. Šlechtic a sedlák - 1930
Vzpomínky:
Pero - 1922 - 25
Má svépomoc - 1931
Publicistické práce:
Černá Hora - 1876
Za svobodu - 1878 - 80, 3 svazky
Podejme ruku Slovákům! - 1880
Zrcadlo naší národní společnosti - 1881
Ruskočeské kapitoly - 1891
Zájezd na Rus - 1896 - 1903
Bosna a Hercegovina za okupace - 1901
Česká šlechta - 1918
Národní moudrost - 1919
Selství - 1928
Překlady:
Junácké písně národa bulharského - 1874 - 75, 2 svazky
Kalevala - 1894 - 96, rozsáhlý finský epos z 19. století. Je to jediný český překlad díla.
Srbská národní epika - 1909 - 26, svazky
Josef Holeček se narodil v rodině sedláka. Rodina si přála, aby se stal knězem, ale vystudoval gymnázium v Písku a v Českých Budějovicích a Vyšší zemědělskou školu v Táboře.
Po jednoroční vojenské službě strávil Josef Holeček krátkou dobu jako vychovatel v Záhřebu. Za povstání v Hercegovině a za války proti Turkům v roce 1876 byl korespondentem Národních listů, od roku 1884 až do svého penzionování vedl v nich slovanskou rubriku.
Své slovanofilství prohlubovat Josef Holeček přímým poznáváním slovanských národů na četných cestách. Své znalosti Slovanstva uplatňoval také jako vydavatel Slovanských listů.
Dílo Josefa Holečka:
Josef Holeček, narozený ve stejném roce jako Vrchlický, je protikladem svého generačního druha. V duchu své filozofie selství, reformačních tradic, a také pod vlivem názorů ruských slovjanofilů se odvrací od západní kultury.
Poezie:
Sokolovič - 1922
Próza:
Naši - desetidílná kronika jihočeského života. Toto rozsáhlé dílo vznikalo od konce 80. let 19. století a bylo dovršeno až na konci spisovatelova života. Tento prozaický epos je životním Holečkovým dílem. Zobrazuje v něm jihočeskou vesnici kolem poloviny 19. století, její patriarchálnost i postupný rozklad vlivem kapitalistického podnikání. Vyzdvihuje lásku sedláků k rodné půdě, mravní a náboženskou opravdovost. Záběr událostí se rozšiřuje z rodiny na celou obec, v posledních dílech je patriarchální život obce vřazen do historických událostí za prusko-rakouské války. Pojítkem cyklu jsou dva selské rody Kojanů a Králenců. Josef Holeček dílo nedokončil.
Názvy jednotlivých dílů kroniky - z posledního vydání:
I. Jak u nás žijou a umírají - Frantík a Bartoň - 1910
II. Bartoň - 1912
III. Výprava - 1912
IV. Boubín - 1913
V. Adamova svatba - 1917
VI. Rok smrti - 1918
VII. Mraky, Vojna 1 - 1919
VII. Vojna 2, Emisaři 1, Vojna 3, Emisaři 2 - Křtiny - 1922,
IX. Máje - 1923
X. Šlechtic a sedlák - 1930
Vzpomínky:
Pero - 1922 - 25
Má svépomoc - 1931
Publicistické práce:
Černá Hora - 1876
Za svobodu - 1878 - 80, 3 svazky
Podejme ruku Slovákům! - 1880
Zrcadlo naší národní společnosti - 1881
Ruskočeské kapitoly - 1891
Zájezd na Rus - 1896 - 1903
Bosna a Hercegovina za okupace - 1901
Česká šlechta - 1918
Národní moudrost - 1919
Selství - 1928
Překlady:
Junácké písně národa bulharského - 1874 - 75, 2 svazky
Kalevala - 1894 - 96, rozsáhlý finský epos z 19. století. Je to jediný český překlad díla.
Srbská národní epika - 1909 - 26, svazky