Josef Kopta
dramatik, básník, prozaik, publicista
- Narození:
- 16. června 1894
- Úmrtí:
- 3. dubna 1962
Upravit profil
Josef Kopta byl český spisovatel, především prozaik, publicista.
Josef Kopta se narodil v rodině krejčího. Vystudoval obchodní akademii v Praze. Po maturitě v roce 1912 se stal úředníkem ve spořitelně v Libochovicích. Po roce pracoval v České...
Životopis
Josef Kopta byl český spisovatel, především prozaik, publicista.
Josef Kopta se narodil v rodině krejčího. Vystudoval obchodní akademii v Praze. Po maturitě v roce 1912 se stal úředníkem ve spořitelně v Libochovicích. Po roce pracoval v České průmyslové bance v Praze.
Na konci roku 1914 musel Josef Kopta narukovat do armády, dostal se na východní frontu a v květnu dalšího roku byl zajat. Ze zajateckého tábora odešel v roce 1916 do České družiny, v roce 1917 vstoupil do československých legií. Zde začal také pracovat jako redaktor v Čs. deníku v Jekatěrinburku.
Koncem roku 1920, po cestách po Japonsku, se Josef Kopta vrátil do Prahy. Stal se tajemníkem Památníku odboje. V roce 1925 odešel z armády a pracoval postupně v redakci Národního osvobození, v Lidových novinách, redigoval časopis Přerod a knižnici Dobrá četba. Posléze se věnoval jen literární tvorbě.
Po druhé světové válce působil na ministerstvu informací a do roku 1949 v Kanceláři prezidenta republiky.
Rozsáhlá tvorba Josefa Kopty obsahuje několik dramat, básní, publicistiku, ale především prózu. Ve svých dílech využívá zkušeností získaných za války v legiích, dojmů a poznatků z Dálného východu. Zaměřuje se i na sociální politiku nižších společenských vrstev.
Próza:
Josef Kopta se zaměřil mj. na koncipování románových cyklů.
Nejznámější se stala legionářská trilogie. Jde o cyklus o kolektivním zápase legionářů za vytvoření samostatného Československa. Stal se základem objektivního posuzování legií a přispěl k upevnění vlastenectví:
Třetí rota -1924
Třetí rota na magistrále – 1927
Třetí rota doma – 1934 – 35
Další trilogie se odehrává rovněž převážně v Rusku, ale již za vlády sovětů. Převažuje tu však exotika, dobrodružství a romantický děj:
Jediné východisko – 1930
Červená hvězda – 1931
Chléb a víno – 1936
Třetí trilogií je Modrý námořník, jehož dějištěm je Dálný východ:
Marnotratná pouť – 1936
Zlatá sopka – 1937
Věčný pramen – 1937
Ptáčník Ané – 1940, román, který navazuje na trilogii Modrý námořník. Jeho děj se odehrává v Mandžusku.
Psychologická próza:
Hlídač č. 47 – 1926, román
Adolf čeká na smrt – 1933, baladická novela
Dies irae – 1945, alegorický román z prostředí české vesnice, jejíž život je konfrontován díky vizionáři s představou konce světa.
Pět hříšníků U velryby – 1925, cyklická novela obsahující patero protiválečných povídek – příběhů účastníků první světové války.
Poezie:
Básnické sbírky s válečnou a legionářskou tematikou:
Cestou k osvobození – 1920
Nejvěrnější hlas – 1928
Píseň o ledoborci – 1928, věnována Nobileho a Amundenově polární expedici a hrdinství sovětských námořníků z ledoborce Krasin.
Pro děti:
Antonín a kouzelník – 1930
Poštovní holub č. 17 – 1939
Drama:
Revoluce – 1925
Jejich lidská tvář – 1927 - hry s legionářskými náměty.
Nejkrásnější boty na světě – 1927, lidová komedie
Publicistika:
Štefánik – 1923
Jak vznikala Třetí rota – 1929
Josef Kopta se narodil v rodině krejčího. Vystudoval obchodní akademii v Praze. Po maturitě v roce 1912 se stal úředníkem ve spořitelně v Libochovicích. Po roce pracoval v České průmyslové bance v Praze.
Na konci roku 1914 musel Josef Kopta narukovat do armády, dostal se na východní frontu a v květnu dalšího roku byl zajat. Ze zajateckého tábora odešel v roce 1916 do České družiny, v roce 1917 vstoupil do československých legií. Zde začal také pracovat jako redaktor v Čs. deníku v Jekatěrinburku.
Koncem roku 1920, po cestách po Japonsku, se Josef Kopta vrátil do Prahy. Stal se tajemníkem Památníku odboje. V roce 1925 odešel z armády a pracoval postupně v redakci Národního osvobození, v Lidových novinách, redigoval časopis Přerod a knižnici Dobrá četba. Posléze se věnoval jen literární tvorbě.
Po druhé světové válce působil na ministerstvu informací a do roku 1949 v Kanceláři prezidenta republiky.
Dílo Josefa Kopty:
Rozsáhlá tvorba Josefa Kopty obsahuje několik dramat, básní, publicistiku, ale především prózu. Ve svých dílech využívá zkušeností získaných za války v legiích, dojmů a poznatků z Dálného východu. Zaměřuje se i na sociální politiku nižších společenských vrstev.
Próza:
Josef Kopta se zaměřil mj. na koncipování románových cyklů.
Nejznámější se stala legionářská trilogie. Jde o cyklus o kolektivním zápase legionářů za vytvoření samostatného Československa. Stal se základem objektivního posuzování legií a přispěl k upevnění vlastenectví:
Třetí rota -1924
Třetí rota na magistrále – 1927
Třetí rota doma – 1934 – 35
Další trilogie se odehrává rovněž převážně v Rusku, ale již za vlády sovětů. Převažuje tu však exotika, dobrodružství a romantický děj:
Jediné východisko – 1930
Červená hvězda – 1931
Chléb a víno – 1936
Třetí trilogií je Modrý námořník, jehož dějištěm je Dálný východ:
Marnotratná pouť – 1936
Zlatá sopka – 1937
Věčný pramen – 1937
Ptáčník Ané – 1940, román, který navazuje na trilogii Modrý námořník. Jeho děj se odehrává v Mandžusku.
Psychologická próza:
Hlídač č. 47 – 1926, román
Adolf čeká na smrt – 1933, baladická novela
Dies irae – 1945, alegorický román z prostředí české vesnice, jejíž život je konfrontován díky vizionáři s představou konce světa.
Pět hříšníků U velryby – 1925, cyklická novela obsahující patero protiválečných povídek – příběhů účastníků první světové války.
Poezie:
Básnické sbírky s válečnou a legionářskou tematikou:
Cestou k osvobození – 1920
Nejvěrnější hlas – 1928
Píseň o ledoborci – 1928, věnována Nobileho a Amundenově polární expedici a hrdinství sovětských námořníků z ledoborce Krasin.
Pro děti:
Antonín a kouzelník – 1930
Poštovní holub č. 17 – 1939
Drama:
Revoluce – 1925
Jejich lidská tvář – 1927 - hry s legionářskými náměty.
Nejkrásnější boty na světě – 1927, lidová komedie
Publicistika:
Štefánik – 1923
Jak vznikala Třetí rota – 1929