Juan Benet Goitia byl stavitel a španělský spisovatel.

Juan Benet Goitia vystudoval techniku se zaměřením na stavbu dopravních komunikací. Profesi inženýra a stavitele zůstal věrný po celý život. Řadu let žil ve Finsku a dalších severských zemích.

Benetův způsob myšlení byl silně ovlivněn vlastními tragickými zážitky v jeho životě.
Za občanské války byl jeho otec, advokát, popraven anarchistickými milicemi jako nepřítel republiky. Bratr zahynul v 60. letech v Iránu za nevyjasněných okolností. V roce 1974 mu tragicky zemřela manželka.

Estetické zaměření Benetova díla a jeho náročnost dlouho odrazovalo čtenáře a literární kritiky. Téměř kultovního ohlasu však dosáhl na sklonku života a po smrti, kdy se jeho dílo stalo předmětem obdivných rozborů a učených výkladů.


Tvorba Juana Beneta Goitia se vyznačuje pochmurnou zádumčivostí a komplikovaným stylem.

Dramatická tvorba:
Max – 1953, hra je autorovým debutem. V jeho pozdějším souboru Teatre – 1970 však chybí.

Do souboru zařadil dramata:
Anasta o El origen de la Constitución – 1958, (Anasta aneb Původ ústavy)
Agonia confutans - 1966
Un caso de conciencia – 1967, (Případ svědomí)

Próza:
Povídky:
Nunca llegarás a nada – 1961, (Nikdy nikam nedojdeš). Soubor čtyř povídek.

Romány:
Volverás a Región – 1967, (Vrátíš se do Regionu). Do svého díla uvedl fiktivní zeměpisný název „Región“.Jeho reálný zeměpisný předobraz byl literární kritikou umístěn v okolí Lieónu. Región, v němž se odehrává většina autorových románů, se stal mystickým symbolem mravně i fyzicky chátrajícího světa.

Una meditación – 1969, (Meditace). V tomto románu Benet obnažil naplno svůj vnitřní svět.

Benet téměř nikdy nehovoří přímo o Španělsku, ale z kontextu je zřejmé, že mytickým Regiónem se přehnala jakási občanská válka, jež způsobila trosky, samotu, zkázu, zločin,násilí a ztrátu důvěrné komunikace mezi lidmi.

Saúl ante Samuel – 1980, předcházející téma se objevuje v tomto románu na pozadí biblického příběhu.

Některé autorovy romány se vyznačují pokusem o lyrické či humorné utlumení tragických podtónů a odehrávají se rovněž ve fiktivním místě La Portada:

Una tumba – 1971, (Hrob)
Un viaje de invierno – 1972, (Zimní cesta)
El aire de un crímen – 1980, (Ovzduší zločinu)
Herrumbrosas lanzas – 1983, 1989, 1986, (Zrezivělé oštěpy). Tetralogie z občanské války.

Mazurca para dos muertos – 1984, (Mazurka pro dva mrtvé)
En la penumbra – 1989, (V polostínu)
El caballero de Sajonia – 1991, (Selský rytíř).

Eseje a úvahy na různá témata:
Puerta de tierra – 1970, (Brána země.
La inspiración y el estilo – 1976, (Inspirace a styl)
Qué fue la Guerra Civil – 1976, (Co to byla občanská válka)
El ángel del Seňor abandona a Tobias – 1976, (Anděl Páně opouští Tobiáše)

En ciernes – 1976, (V květu)
Otoňo en Madrid hacia 1950 – 1987, (Madridský podzim kolem roku 1950)
Londres victoriano – 1989, (Viktoriánský Londýn)
La construcción de la Torre de Babel – 1990, (Stavba Babylonské věže)

Cartografia personal – 1997, (Osobní kartografie) – poskytnuté rozhovory a novinářské články z let 1969 – 92