Jurij Jakovlev byl ruský básník, prozaik a dramatik.

Jurij Jakovlev se narodil v úřednické rodině, po ukončení studia na střední škole byl v roce 1940 povolán do Rudé armády. Z prostředí bezstarostného dětství se dostal do vojenského tábora a válečného dění. Vše co prožil, ovlivnilo jeho veškerou jeho tvorbu. Mnohá témata klíčová pro Rusko 20. století (např. válka, revoluce, přervané dětství, předčasné dospívání mladých chlapců), se stala trvalými součástmi autorových próz. V mládí psal verše, z nichž byly mnohé publikovány ve frontovém tisku.
Po válce studoval Jurij Jakovlev na Literárním institutu Maxima Gorkého. Pod vlivem některých učitelů např. S. Michalkova se rozhodl věnovat se dětské literatuře. V roce 1952, kdy končil Literární institut, byl již autorem pěti básnických knih.


První etapa tvorby Jurije Jakovleva byla básnická, jeho styl se rozvíjel cestou tradičních šablon sovětské poezie pro děti, občanské a politické motivy byly později vytěsňovány motivy psychologickými a morálními.

Poezie:
Básnické knihy vydané v době studií na Literárním institutu:
Naš adres – 1949
Zeljonaja kniga – 1950 (Zelená kniha)
Kakaja segodna pogoda – 1951 (Jaké je dnes počasí)
V našem polku – 1951 (V našem pluku)
Naš Andrjka – 1951

Další básnické sbírky:
Utro, večer, den i noč – 1953 (Ráno, večer, den a noc)
Komu spasibo govorim – 1954 (Komu říkáme, děkuji)
Rastut synovja – 1955 (Rostou synové)
Slon v gouach – 1992 (Slon na návštěvě)
Kolybelnaja – 1992 (Ukolébavka)
Žoltyj slon – 1993 (Žlutý slon)

Próza:
Od roku 1958 se začal autor věnovat i próze.
Ženich i nevesta – soubor 13 povídek (válečná próza). V roce 1976 vyšly česky pod názvem Ženich a nevěsta:
Bagulnik – 1972 (Bojovník)
Pozavčera byla vojna – 1970 (Předevčírem byla válka).

Další skupinu prozaických děl představují morálně zaměřené pohádky a povídky pohádkám blízké, s neobvyklými hravými názvy.
Vernyj drug – 1990 (Věrný přítel)
Umka – 1969
Lev ušol iz doma – 1971 (česky 1974 pd názvem Pozor, hodný lev!)
Semero soldatikov – 1983 (Sedm vojáčků)
Karuselnyj lev – 1983-84 (Lev z kolotoče)
Serjoža na vojnu chodil – 1985
Něobyčnyj drug – 1985 (Neobyčejný kamarád)
Razrešitě poguljať s vašej sobakoj – 1990 (Dovolte nám jít na procházku s Vaším psem)

Ja idu za nosorogom – 1967 (Jdu za nosorožcem)
Něposlušnyj malčik Ikar – 1968 (Neposlušný chlapec Ikaros)

Dramatická tvorba:
Dramatické tvorbě se Jakovlev začal věnovat od poloviny šedesátých let. Ve většině případů to byly inscenace vlastního prozaického díla. Psal rovněž filmové scénáře. Celkem vytvořil přes 20 děl pro film a scénu.

Jurij Jakovlev se zásadně nepřizpůsoboval době, zůstával věrný svým zásadám. Rovněž se pokoušel překonat hranice mezi dětským světem a světem dospělých:
Stancija Malčini – 1961 (Stanice Chlapci)
Malčik s koňkami – 1962 (Chlapec s bruslemi)