Karel Hlaváček (24. srpna 1874 Praha – 15. června 1898 Praha), byl český básník a výtvarník. Přední český dekadent a představitel českého symbolismu. Svá literární díla publikoval v Moderní revui, zde také otiskoval své výtvarné kritiky.

Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Zemřel na tuberkulózu

Literární činnost:
Pro jeho sbírky je typická hudebnost.
Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní rysy.
Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakování slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu.
Mstivá kantiléna – Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází postavách tzv. gézů – tj. zchudlým potomků nizozemské šlechty ze 16. stol..
Žalmy – sbírka psaná hymnickým veršem, nedokončeno.

Ukázka z díla
"Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky na večer touž píseň mollovou
a ani nerozžal si oheň pobřežní,
neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou.

Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách,
na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál:
hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach?
byl tichý Pastevec, či vyděděný Král?

Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl
pod písní váhavou a jemnou, mollovou...
A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl:
jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou."
(K. Hlaváček, Hrál kdosi na hoboj)