Český radikální demokrat, publicista, spisovatel a literární kritik Karel Sabina se narodil 29.12.1813, jako nemanželský syn dcery ředitele cukrovaru. O svém otci tvrdil, že je polský šlechtic. Dětství ale prožil v bídě v rodině zedníka a pradleny.

Sabina vystudoval staroměstské gymnázium a dva roky filozofie. Od roku 1834 studoval práva, toto studium ale nedokončil a později se živil literární činností. Krátce pracoval v redakci novin Der Adler. Byl znám svou výbornou pamětí, perfektní výřečností a velmi snadným psaním článků, statí, ale i veršů a prózy. Kromě spisovatelské profese byl významným literárním kritikem.

Blízkým přítelem Sabiny byl Karel Hynek Mácha. Sabina pochopil a vysvětlil jeho přínos pro českou literaturu. Karel Sabina měl vůdčí postavení mezi radikálními demokraty. Přednášel na politických shromážděních a stal se mluvčím radikálních demokratů v české politice. Před revolucí v roce 1848 založili demokraté tajný politický spolek Repeal.

Na jaře 1848 převzal po Havlíčkovi redakci Pražských novin a Včely, v roce 1849 redakci novin Lípy slovanské. V Květnu byly odhaleny jeho přípravy na povstání českých radikálů a neminulo ho zatčení. V únoru 1853 byl odsouzen k trestu smrti. Nakonec si měl pobýt 18 let v olomoucké věznici. V květnu 1857 byl po amnestii propuštěn.

Po návratu z vězení čelil atmosféře Bachova absolutismu a žil ve velmi chudých podmínkách. V 60. letech došlo k oživení českého politického života, to byla pro Sabinu naděje. Vydal velké množství povídek a románů. Některé se ale pro svoji povrchnost, snahu po senzaci a po okamžitém úspěchu nezařadily mezi jeho nejlepší díla . Nejsou pokládána za přínosná pro českou literaturu. Také Sahibova dramatická tvorba nebyla nejlepší, kromě některých zdařilých libret.

Další činností Sabiny bylo přispívání do různých novin a časopisů, přednášení v dělnických i občanských spolcích a vystupování na táborových shromážděních. Veřejný život pro něj skončil v létě 1872, kdy tajně předal zprávu pražské policii. Veřejnost ho prohlásila za vlasteneckého zrádce a jeho jméno zmizelo z pultů českých knihkupectví. Na plakátech Prodané nevěsty nahradil jeho jméno monogram. Sabina se bránil tím, že ho k tomuto činu dohnala bída. Byl nucen za pravidelný měsíční plat podávat informace o událostech v české politice a o skutcích lidí, kteří mu byli často blízcí. Literární činnost ale neukončil a své články publikoval pod pseudonymy.

Karel Sabina zemřel ve velké bídě 7.11.1877 v Praze.

Úvod povahopisný /1845/ - máchovská monografie o osudu Karla Hynka Máchy.

Hrobník /1837/ - próza

Zdařilá libreta k operám Braniboři v Čechách a prodaná nevěsta.

Oživené hroby /1870/ - román z prostředí olomoucké věznice, zde Sabina umělecky ztvárnil zážitky své a svých spoluvězňů.

Dějiny literatury československé – rozsáhlé Sahibovo dílo, málo úspěšné díky povrchnímu žurnalismu.

Duchovní komunismus / vyd. 1861/ - nejvýznamnější Sabinova publicistická práce. Duchovní komunismus chápal jako právo každého člověka na vzdělání.

Seznam děl :
Úvod povahopisný /1845/, Hrobník /1837/ , Oživené hroby /1870/, Duchovní komunismus /1861/, libreta k operám Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta.