Knut Hamsun, vlastním jménem Knut Pedersen, byl norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Knut Hamsun se narodil v chudé rodině. Od dětství musel pracovat, vyučil se ševcem, ale pracoval i jako pomocný dělník, rybář, tramvajový průvodčí či potulný učitel. Odjel za prací do USA. Zde se však projevila jeho averze vůči Anglosasům, jako tvůrcům průmyslového kapitalismu a ničitelům morálních hodnot. Nakonec se uplatnil jako žurnalista a spisovatel. Hodně cestoval, navštívil Rusko, Persii a Turecko, poznal dobře různé oblasti Norska.

Posledních třicet let svého dlouhého života strávil Knut Hamsun na svém panství Norholm v jižním Norsku. V roce 1920 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Ve stáří se zkompromitoval sympatiemi k nacismu a za zradu národa byl po válce internován a odsouzen čestným soudem k vysoké pokutě.


Vypravěčská technika s vnitřními monology hrdinů, zobrazující složitou psychiku moderního člověka, vynikla hlavně u Knuta Hamsuna v románech a ovlivnila řadu jiných autorů.

Romány:

Hlad - 1890, románový debut. První velký psychologický román norské literatury zachycuje formou vnitřního monologu bídu mladého intelektuála, jeho emoce a sny, marný boj s realitou vedoucí až k negaci uznávaných hodnot a morálky. Je ohlasem vlastních autorových prožitků z let hladovění.

Mysterie - 1892, hlavním hrdinou je Johan Nagel, jehož výstřední názory se však nesetkaly s příznivým ohlasem.
Redaktor Lynge - 1893
Nová země - 1893
Pan - 1894, román měl velký úspěch
Viktorie - 1898, úspěšný lyrický román o osudové lásce

V tematice samotářských romantických hrdinů pokračoval autor v románech:
Blouznivci - 1904
Podzimní hvězdy - 1906
Tlumeně hude poutník - 1909

Kritika moderní civilizace vyznívá z románů:
Děti své doby - 1913
Město Segefolss - 1915

Matka země - 1917, slavný autorův román, který vznikl v období 1. světové války, tématem je návrat k rustikálnímu životu, návrat k půdě jako základní jistotě a souznění s přírodou

Negativní vliv bohatství na charaktery lidí se odráží v románech:
Ženy u studně - 1920
Poslední kapitola - 1923

K vrcholní tvorbě patří rovněž trilogie, úsměvné vyprávění o pronikání podnikatelského ducha do vesnice v severním Norsku:
Tuláci - 1927
August - 1930
Život však žije - 1933

Kruh uzavřen - 1936, poslední román působící pesimisticky

Po zarostlých stezkách - 1949, zápisky z autorovy internace mají vzpomínkový charakter a jsou osobním vysvětlením jeho postojů

Básně:
Divoký sbor - 1904

Reportáže:
V pohádkové zemi - 1903

Povídky a dramata:
Hra života - 1896
Večerní červánky - 1898
Munken Vendt - 1902
Královna Tamara - 1903