Kóbó Abe, vlastním jménem Abe Kimifusa, byl japonský spisovatele, dramatik, filmový a rozhlasový scenárista. Je považován za hlavního představitele japonské avantgardy.

Kóbó Abe vystudoval medicínu, avšak lékařskou praxi neprovozoval. Do literatury vstoupil v roce 1951. Oblíbil si západní kulturu, především surrealismus a vědecko-fantastický žánr. Byl obdivovatelem Franze Kafky. Několikrát navštívil Československo. Hlásil se rovněž k literárnímu odkazu českých a slovenských autorů, zejména Karla Čapka.


Pro Abeho dílo jsou charakteristické výboje do sfér vědeckofantastické literatury, spojení fantastických prvků se současnou i historickou realitou, vnitřní napětí, jemný humor, satira a bohatý moderní jazyk. Vedle románů je Kóbó Abe i autorem divadelních, televizních a rozhlasových dramat a filmových scénářů. Také jeho esejistická tvorba pokrývá širokou škálu problémů od teorie umění před otázky sociální a politické. Kóbó Abe je laureátem řady literárních a divadelních cen a to jak v Japonsku, tak i v zahraničí. Několikrát navštívil také Československo. Hlásí se rovněž k literárnímu odkazu našich autorů, zejména Karla Čapka.

Povídky
Zeď - 1951, povídková sbírka, získala Akutagawovu cenu
Červený kokon - 1957, soubor povídek
Kouzelná křídla - 1957
Dendrocacalia - 1965
Pokušitel - 1966
Žena z dun - 1980
Vagabund - 1985

Další próza:
Cesty po východní Evropě - 1957, román

Tvář toho druhého - 1981, psychologický a zároveň vědeckofantastický román, jde o příběh vědce, jemuž výbuch v laboratoři trvale znetvořil tvář. Přes veškeré úsilí lékařů zůstává tvář natolik zohyzděna, že se vědec může pohybovat mezi lidmi pouze s obvázaným obličejem. Neschopen kontaktu s okolím, stává se anonymní, záhadnou bytostí bez tváře. Chce však takovému postavení čelit. Vyrobí si dokonalou masku, která mu umožní návrat mezi lidi. Změněná podoba však změní i jeho chování. Zkouší svou novou tvář a své nové já v nejrůznějších situacích - avšak život s tváří "toho druhého" vyústí v hlubokou rozpolcenost a manželskou roztržku.

Písečná žena – 1962, novela, autor již v krátkém úvodu knihy prozradí vše, co činí knihu napínavou a zdánlivě tak vezme čtenáři důvody, proč by měl knihu číst až do konce. Jednoho dne však hlavní hrdina, středoškolský učitel a vědec, beze stopy zmizí při entomologické výpravě. Všechna pátrání skončí nezdarem a hrdina je po sedmi letech úředně prohlášen za nezvěstného. Kniha byla v roce 1964 zfilmována. Film byl nominován na ocenění Zlatou palmou v Cannes. Cenu však i přes velké očekávání nakonec nezískal.

Divadelní hry:
Uniforma
Ten duch jsem já