Kurt Vonnegut jun. byl americký spisovatel, který patří k poněkud netradičním autorů, sci-fi. Objevují se u něj i znaky postmodernismu, kdy používá míšení reálných a fantastních prvků, využívá pokleslé literatury a ironie. K posmoderním...
Životopis
Kurt Vonnegut jun. byl americký spisovatel, který patří k poněkud netradičním autorů, sci-fi. Objevují se u něj i znaky postmodernismu, kdy používá míšení reálných a fantastních prvků, využívá pokleslé literatury a ironie. K posmoderním spisovatelům bývá i zařazován. Často je označován jako spisovatel posledního soudu, což je asi nejvýstižnější označení, jaké je s jeho osobností spojováno.
Kurt Vonnegut jun. se narodil v Indianopolisu v prominentní rodině. Má německé předky. Za velké krize 30. let se však rozplynulo matčino jmění a otec architekt přišel o práci.
Kurt Vonnegut jun. studoval nejprve na Cornellově univerzitě biochemii. Odtud odešel do armády a bojoval ve 2. světové válce. Během války byl zajat a nasazen na nucené práce na jatkách v Drážďanech, kde zažil spojenecké bombardování. Zážitky z Drážďan popsal mimo jiné v knize Jatka č. 5.
Po 2. světové válce studoval Kurt Vonnegut jun. Carnegieho technický institut a nakonec antropologii na Chicagské univerzitě. Po studiích pracoval v reklamě a propagaci. Zde pochopil, jak je lehké ovlivnit životní styl miliónů lidí.
V 50. letech začal Kurt Vonnegut jun. psát povídky pro masové časopisy. Znám byl též čtenářům programově neintelektuálských periodik The Saturday Evening Post nebo Ladies Home Journal. Čtenáři těchto časopisů si Vonnegutovy povídky zamilovali.
V roce 1970 se Kurt Vonnegut jun. přestěhoval do New Yorku. Až do konce života neváhl zahájit např. festival avantgardního divadla ve čtvrti Lower East Side.
Kurt Vonnegut jun. podlehl následkům zranění, která utrpěl při pádu ve svém domě.
Kurt Vonnegut jun. využíval ve své práci prolínání mnoha stylů - grotesku, surrealismus, sci-fi s filozofickými úvahami o smyslu lidské existence. Používal i impresionistickou techniku spojování krátkých scén a černý humor. Jelikož se mu tyto techniky podařilo skloubit do originálních myšlenek, dosáhl značné popularity. Kurt Vonnegut se stal velmi oblíbeným autorem především ve studentských kruzích.
Na výsluní se Kurt Vonnegut dostal v roce 1969 po vydání jeho románu Jatka č. 5. Fanoušci sci-fi Vonneguta obdivovali již dříve. V těchto knihách autor využil mnoha prvků žánru, který však zároveň překonal. Vyprávět nechal fiktivního dvojníka Kilgora Trouta, který komentuje samu podstatu vědecko-fantastické metody. Výsledkem je neuvěřitelně černá satiry. V ní si Vonnegut bere na paškál válku, sex, rasismus, politiku i ničení životního prostředí. Pro daná díla je příznačný i hravý jazyk a černý až absurdní humor, jímž se Vonnegut blíží i klasikovi postmoderny Thomasi Pynchonovi.
Mechanické piano - 1952, první autorův román
Sirény z Titanu - 1959
Matka noc - 1961
Kolíbka - 1963, vypravěč příběhu se chystá napsat knihu o tom, co dělali významní Američané v den svržení první atomové bomby. Při shromažďování materiálu se dozví o jiném vynálezu. Led typu 9 je látka, která při styku s jakoukoli vlhkostí nechá veškěré molekuly vody okamžitě zmrznout.
Žehnej Vám Pán Bůh, Pane Rosewarte - 1965, román
Jatka č. 5 aneb Křížová výprava dětí - 1969, Vonnugotovo stěžejní protiválečné dílo o náletu spojenců na Drážďany. V románu smrtící šílenství lidstva získává kosmické rozměry. Román otřásl lidmi, kteří se pokoušeli porozumět válce ve Vietnamu. V té době byla kniha v USA zakazována, na některých školách i pálena.
Snídaně šampionů - 1973, v románu vystupuje Kilgore Trout, stárnoucí spisovatel vědeckofantastické literatury. Jeho hlava je nevyčerpatelným gejzírem nápadů na povídky. Jednou Trout ke své hrůze zjistí, že jeden jeho čtenář považuje jeho fiktivní příběhy za pravdivé.
Groteska, aneb už nikdy sami - 1976, příběh starého muže, který píše v troskách Manhattanu, jehož obyvatelstvo vymírá na záhadné nemoci typu zelená smrt.
Kriminálník - 1979
Krátké fikce a eseje - 1961
Ostroočko - 1982
Galapágy - 1985, děj je koncipován jako historický román, který čtou naši potomci o milión let později
Modrovous - 1987
Hokus pokus - 1990
Časotřesení - 1997
Vítejte v opičárně - 1968, soubor povídek, jež byly napsány v 50. a 60. letech. Humornou formou jsou zde zobrazeny absurdity a složitosti lidského života, jeho tužeb po lepším životě i snů o rovnosti.
Květná neděle - 2004, autobiografická koláž, vzpomínková kniha
Tabatěrka z Bagomba - kniha je jakýmsi ohlédnutím do minulosti, obsahuje dosud knižně nepublikované povídky z raného autorova období, tj. zhruba z 50. let. Ty koncem devadesátých let v archivech posbíral Vonnegutův přítel, literární vědec Peter Reed, který také knihu opatřil kritickou předmluvou.
Kurt Vonnegut jun. se narodil v Indianopolisu v prominentní rodině. Má německé předky. Za velké krize 30. let se však rozplynulo matčino jmění a otec architekt přišel o práci.
Kurt Vonnegut jun. studoval nejprve na Cornellově univerzitě biochemii. Odtud odešel do armády a bojoval ve 2. světové válce. Během války byl zajat a nasazen na nucené práce na jatkách v Drážďanech, kde zažil spojenecké bombardování. Zážitky z Drážďan popsal mimo jiné v knize Jatka č. 5.
Po 2. světové válce studoval Kurt Vonnegut jun. Carnegieho technický institut a nakonec antropologii na Chicagské univerzitě. Po studiích pracoval v reklamě a propagaci. Zde pochopil, jak je lehké ovlivnit životní styl miliónů lidí.
V 50. letech začal Kurt Vonnegut jun. psát povídky pro masové časopisy. Znám byl též čtenářům programově neintelektuálských periodik The Saturday Evening Post nebo Ladies Home Journal. Čtenáři těchto časopisů si Vonnegutovy povídky zamilovali.
V roce 1970 se Kurt Vonnegut jun. přestěhoval do New Yorku. Až do konce života neváhl zahájit např. festival avantgardního divadla ve čtvrti Lower East Side.
Kurt Vonnegut jun. podlehl následkům zranění, která utrpěl při pádu ve svém domě.
Dílo Kurta Vonneguta:
Kurt Vonnegut jun. využíval ve své práci prolínání mnoha stylů - grotesku, surrealismus, sci-fi s filozofickými úvahami o smyslu lidské existence. Používal i impresionistickou techniku spojování krátkých scén a černý humor. Jelikož se mu tyto techniky podařilo skloubit do originálních myšlenek, dosáhl značné popularity. Kurt Vonnegut se stal velmi oblíbeným autorem především ve studentských kruzích.
Na výsluní se Kurt Vonnegut dostal v roce 1969 po vydání jeho románu Jatka č. 5. Fanoušci sci-fi Vonneguta obdivovali již dříve. V těchto knihách autor využil mnoha prvků žánru, který však zároveň překonal. Vyprávět nechal fiktivního dvojníka Kilgora Trouta, který komentuje samu podstatu vědecko-fantastické metody. Výsledkem je neuvěřitelně černá satiry. V ní si Vonnegut bere na paškál válku, sex, rasismus, politiku i ničení životního prostředí. Pro daná díla je příznačný i hravý jazyk a černý až absurdní humor, jímž se Vonnegut blíží i klasikovi postmoderny Thomasi Pynchonovi.
Mechanické piano - 1952, první autorův román
Sirény z Titanu - 1959
Matka noc - 1961
Kolíbka - 1963, vypravěč příběhu se chystá napsat knihu o tom, co dělali významní Američané v den svržení první atomové bomby. Při shromažďování materiálu se dozví o jiném vynálezu. Led typu 9 je látka, která při styku s jakoukoli vlhkostí nechá veškěré molekuly vody okamžitě zmrznout.
Žehnej Vám Pán Bůh, Pane Rosewarte - 1965, román
Jatka č. 5 aneb Křížová výprava dětí - 1969, Vonnugotovo stěžejní protiválečné dílo o náletu spojenců na Drážďany. V románu smrtící šílenství lidstva získává kosmické rozměry. Román otřásl lidmi, kteří se pokoušeli porozumět válce ve Vietnamu. V té době byla kniha v USA zakazována, na některých školách i pálena.
Snídaně šampionů - 1973, v románu vystupuje Kilgore Trout, stárnoucí spisovatel vědeckofantastické literatury. Jeho hlava je nevyčerpatelným gejzírem nápadů na povídky. Jednou Trout ke své hrůze zjistí, že jeden jeho čtenář považuje jeho fiktivní příběhy za pravdivé.
Groteska, aneb už nikdy sami - 1976, příběh starého muže, který píše v troskách Manhattanu, jehož obyvatelstvo vymírá na záhadné nemoci typu zelená smrt.
Kriminálník - 1979
Krátké fikce a eseje - 1961
Ostroočko - 1982
Galapágy - 1985, děj je koncipován jako historický román, který čtou naši potomci o milión let později
Modrovous - 1987
Hokus pokus - 1990
Časotřesení - 1997
Vítejte v opičárně - 1968, soubor povídek, jež byly napsány v 50. a 60. letech. Humornou formou jsou zde zobrazeny absurdity a složitosti lidského života, jeho tužeb po lepším životě i snů o rovnosti.
Květná neděle - 2004, autobiografická koláž, vzpomínková kniha
Tabatěrka z Bagomba - kniha je jakýmsi ohlédnutím do minulosti, obsahuje dosud knižně nepublikované povídky z raného autorova období, tj. zhruba z 50. let. Ty koncem devadesátých let v archivech posbíral Vonnegutův přítel, literární vědec Peter Reed, který také knihu opatřil kritickou předmluvou.