Ladislav Fuks, autor psychologických próz s estetickým posláním a promyšleně konstruovaných příběhů odhalujících mnohorozměrnost lidského nitra a dějin, se narodil 24. září 1923 v Praze v rodině policejního důstojníka.
Maturoval v roce 1942,...
Životopis
Ladislav Fuks, autor psychologických próz s estetickým posláním a promyšleně konstruovaných příběhů odhalujících mnohorozměrnost lidského nitra a dějin, se narodil 24. září 1923 v Praze v rodině policejního důstojníka.
Maturoval v roce 1942, po krátkém zaměstnání v pozemkovém úřadu byl nasazen na správu statků do Hodonína. Intenzivně prožíval vpád hitlerovské armády a perzekuci židovských spolužáků.
Po válce vystudoval na FF UK filozofii, psychologii, pedagogiku a dějiny umění. Během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel. Několik let pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze.
Podnětná pro Fukse byla práce ve Státní památkové správě – tyto zkušenosti zužitkoval ve svém seriále o hradech a zámcích v časopise Za krásami domova.
Po úspěšném přijetí literárního debutu se věnoval výhradně literatuře.
Pro Fuksovu prózu je typické prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou. Jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem.
Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze.
- Zámek Kynžvart – historie a přítomnost – 1958 – rozsáhlá monografie
- Pan Theodor Mundstock – 1963 – kniha získala četná ocenění, byla vydána v mnoha zemích
- Mí černovlasí bratři – 1964
- Variace pro temnou strunu – 1966
- Obraz Martina Blaskowitze – 1980
- Spalovač mrtvol – 1967 – hororový román – protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína v psychopata a vraha svých nejbližších, román byl zfilmován
- Smrt morčete – 1969
- Myši Natálie Mooshabrové – 1972
- Příběh kriminálního rady – 1971 – psychologická detektivka o konfliktu otce a syna vrcholící zločinem
- Oslovení z tmy – 1972
- Nebožtíci na bále – 1972
- Návrat z žitného pole – 1974
- Pasáček z doliny – 1977, román byl zfilmován
- Křišťálový pantoflíček – 1978
- Vévodkyně a kuchařka – 1983 – nejrozsáhlejší Fuksovo dílo, román je situován do konce 19. století, zachycuje atmosféru konce habsburské monarchie
- Moje zrcadlo – 1995 – autobiografie, vydána posmrtně
Maturoval v roce 1942, po krátkém zaměstnání v pozemkovém úřadu byl nasazen na správu statků do Hodonína. Intenzivně prožíval vpád hitlerovské armády a perzekuci židovských spolužáků.
Po válce vystudoval na FF UK filozofii, psychologii, pedagogiku a dějiny umění. Během studií působil na táborech pro středoškoláky jako vychovatel. Několik let pracoval v papírnách v Bělé pod Bezdězem a v Praze.
Podnětná pro Fukse byla práce ve Státní památkové správě – tyto zkušenosti zužitkoval ve svém seriále o hradech a zámcích v časopise Za krásami domova.
Po úspěšném přijetí literárního debutu se věnoval výhradně literatuře.
Pro Fuksovu prózu je typické prostupování reálných událostí sny, iluzemi a halucinacemi, ztvárňujícími lidské nitro zdeformované úzkostí nebo fixní ideou. Jeho tvorba je silně poznamenána válečnou a židovskou problematikou, konfliktem bezbranného lidství s násilím a zlem.
Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 v Praze.
Dílo Ladislava Fukse
- Zámek Kynžvart – historie a přítomnost – 1958 – rozsáhlá monografie
- Pan Theodor Mundstock – 1963 – kniha získala četná ocenění, byla vydána v mnoha zemích
- Mí černovlasí bratři – 1964
- Variace pro temnou strunu – 1966
- Obraz Martina Blaskowitze – 1980
- Spalovač mrtvol – 1967 – hororový román – protagonistou románu je vzorný otec rodiny a zaměstnanec krematoria, který se pod vlivem fašistické ideologie mění z podivína v psychopata a vraha svých nejbližších, román byl zfilmován
- Smrt morčete – 1969
- Myši Natálie Mooshabrové – 1972
- Příběh kriminálního rady – 1971 – psychologická detektivka o konfliktu otce a syna vrcholící zločinem
- Oslovení z tmy – 1972
- Nebožtíci na bále – 1972
- Návrat z žitného pole – 1974
- Pasáček z doliny – 1977, román byl zfilmován
- Křišťálový pantoflíček – 1978
- Vévodkyně a kuchařka – 1983 – nejrozsáhlejší Fuksovo dílo, román je situován do konce 19. století, zachycuje atmosféru konce habsburské monarchie
- Moje zrcadlo – 1995 – autobiografie, vydána posmrtně