Ladislav Mikeš Pařízek byl českým spisovatelem dobrodružných cestopisů a románů.

Ladislav M. Pařízek byl spisovatelem, který měl na naše tehdejší poměry vzrušující a dobrodružné mládí. Narodil se jako třinácté dítě českobudějovického kováře. Po dvouletém studiu na obchodní škole, kde se vyučil obchodním příručím, odjel v roce 1924 do Francie. Zde vstoupil do Cizinecké legie. Většinu své smlouvy prožil v Maroku. V roce 1927 byl ze služby propuštěn a začal v Paříži studovatna École libre des sciences politiques. V letech 1932 - 1935 pracoval v Kamerunu a Kongu.

V roce 1930 se Ladislav M. Pařízek vrátil do ČSR, kde si odbyl vojnu. Poté znovu odjel do Afriky.
Prošel pěšky celé Kongo, psal reportáže o svých cestách do francouzských časopisů Matin a Miroir de Monde. Později podnikl do Afriky ještě osm velkých cest.

V Čechách pracoval Ladislav M. Pařízek jako řidič náklaďáků, železniční dělník, noční hlídač aj. Za 2. světové války žil v Praze, publikoval řadu článků a reportáží. Po roce 1945 se stal redaktorem a od roku 1954 žil jako volný spisovatel.

V letech 1947 - 1948 projel Ladislav M. Pařízek spolu s Rudolfem Šinkovcem autem Praga-Piccolo Francouzskou západní Afriku, seznámil se s africkými bojovníky za svobodu.


V letech 1940 - 45 vydal Ladislav M. Pařízek osm svých velkých afrických svazků, kromě krátkých časopiseckých příspěvků. S výjimkou převyprávění pohádek a bájí šlo o cestopisy:

Jezero Manyara - 1940
Pán dalekých cest - 1942
Země našich snů, Z cest jižním Konžskem - 1942
Dřevěný král - 1943
Hledači ztraceného stínu - 1943
Kpveke-Vo. Silný muž - 1946
Bílé slzy - 1946, román o české práci v Africe
Zlaté pobřeží - 1951
Africké svítání - 1952
Afrika se probouzí - 1953
K pralesům Libérie - 1957
Černošské báje a pohádky - 1958
Guinejská odysea - 1961
Rovník vypráví
Bipindi
Pralesy spí

V původních obyvatelích Afriky chápal a nalézal Pařízek své přátele, které nebylo třeba odlišovat od "bílých". Je těžké pochopit, že taková díla mohla vycházet v době, kdy u nás vládla nacistická rasová ideologie. U Pařízka nešlo o čistou beletrii, ale jeho knihy byly na pomezí mezi příběhy a reportážním líčením zážitků z cest.

Po roce 1945 vydal autor ještě řadu svazků, v nichž převládala románová tvorba:
Kraj dvojí oblohy
Řeka kouzelníků - 1956
Prales leopardů - 1964
Hledači ztraceného stínu

a dále knihy více cestopisně laděné:
Afrika pod maskami - 1950
K pramenům Nigeru - 1963
Belgické Kongo a jeho lid - 1956

Pařízkova tvorba je mnohem obsáhlejší, pozoruhodným a vzrušujícím čtením je jeho autobiografie
Mé cesty za dobrodružstvím - 1967