Libuše Moníková byla exilová autorka existenciálně laděných románů,esejistka.
Libuše Moníková absolvovala SVVŠ. Od roku 1963 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy anglistiku a germanistiku, absolvovala v roce 1970. Rok poté...
Životopis
Libuše Moníková byla exilová autorka existenciálně laděných románů,esejistka.
Libuše Moníková absolvovala SVVŠ. Od roku 1963 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy anglistiku a germanistiku, absolvovala v roce 1970. Rok poté emigrovala do SRN. Zde působila na vysoké škole v Kasselu, na univerzitě v Brémách a 1978 – 81 jako učittelka.
Od roku 1981 žila L. Moníková jako svoobodná spisovatelka ve Frankfurtu nad Mohanem, později v Berlíně. V roce 1993 se stala členkou Německé akademie pro jazyk a slovesnost. Za práci Zámek, Alef a Vařený dort, která svým titulem naráží na F. Kafku, J.L.Borgese a Povídání o pejskovi a kočičce Josefa Čapka, dostala v roce 1989 Cenu F. Kafky.
Libuše Moníková absolvovala SVVŠ. Od roku 1963 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy anglistiku a germanistiku, absolvovala v roce 1970. Rok poté emigrovala do SRN. Zde působila na vysoké škole v Kasselu, na univerzitě v Brémách a 1978 – 81 jako učittelka.
Od roku 1981 žila L. Moníková jako svoobodná spisovatelka ve Frankfurtu nad Mohanem, později v Berlíně. V roce 1993 se stala členkou Německé akademie pro jazyk a slovesnost. Za práci Zámek, Alef a Vařený dort, která svým titulem naráží na F. Kafku, J.L.Borgese a Povídání o pejskovi a kočičce Josefa Čapka, dostala v roce 1989 Cenu F. Kafky.
Dílo Libuše Moníkové:
Libuše Moníková psala pouze německy. Styl jejich próz je hodnocen jako drsný a nevlídný. Jedním z jejich témat je vynucená nebo zvolená izolace. První dvě prózy vydala Moníková v Berlíně, další v Mnichově.
Romány:
Zhanobení – 1981, hrdinka tohoto příběhu prožívá trauma ze znásilnění a poté ze zabití násilníka.
Pavana za mrtvou infantku – 1983, s řadou autobiografických prvků zobrazuje krizi ženy intelektuálky.
Fasáda – 1987, autorka využívá postupu dobrodružného románu. Hořce líčí klid normalizovaných poměrů ve střední a východní Evropě v 70. a 80. letech. Její způsob vyprávění vrhá světlo na charaktery, které spojuje nedokončené restaurování jedné zámecké fasády.
Ledová tříšť – 1992, příběh mladé emigrantky z Prahy, která se zamiluje do dvakrát staršího grónského učitele českého původu.Jejich vztah, plný různých peripetií, ukazuje na složitost komunikace mezi dvěma emigraničními generacemi.
Zjasněná noc – 1996, o existenciální bolesti ze ztráty vlasti a marném návratu do porevoluční Prahy.
Eseje:
Libuše Moníková publikovala také recenze a eseje.
Pražská okna – 1994, Sbírka esejů, autorka se v ní mj. vyslovila pro větší pozornost dílu Ladislava Klímy a portrétovala Milenu Jesenskou.
O Německu – 1991, mnichovská přednáška, v níž se autorka zamýšlela nad česko – německými vztahy a vyslovila se pro smíření.
Libuše Moníková psala pouze německy. Styl jejich próz je hodnocen jako drsný a nevlídný. Jedním z jejich témat je vynucená nebo zvolená izolace. První dvě prózy vydala Moníková v Berlíně, další v Mnichově.
Romány:
Zhanobení – 1981, hrdinka tohoto příběhu prožívá trauma ze znásilnění a poté ze zabití násilníka.
Pavana za mrtvou infantku – 1983, s řadou autobiografických prvků zobrazuje krizi ženy intelektuálky.
Fasáda – 1987, autorka využívá postupu dobrodružného románu. Hořce líčí klid normalizovaných poměrů ve střední a východní Evropě v 70. a 80. letech. Její způsob vyprávění vrhá světlo na charaktery, které spojuje nedokončené restaurování jedné zámecké fasády.
Ledová tříšť – 1992, příběh mladé emigrantky z Prahy, která se zamiluje do dvakrát staršího grónského učitele českého původu.Jejich vztah, plný různých peripetií, ukazuje na složitost komunikace mezi dvěma emigraničními generacemi.
Zjasněná noc – 1996, o existenciální bolesti ze ztráty vlasti a marném návratu do porevoluční Prahy.
Eseje:
Libuše Moníková publikovala také recenze a eseje.
Pražská okna – 1994, Sbírka esejů, autorka se v ní mj. vyslovila pro větší pozornost dílu Ladislava Klímy a portrétovala Milenu Jesenskou.
O Německu – 1991, mnichovská přednáška, v níž se autorka zamýšlela nad česko – německými vztahy a vyslovila se pro smíření.