Ludvík Kundera
dramatik, překladatel, básník, prozaik
- Narození:
- 22. března 1920
- Úmrtí:
- 17. srpna 2010
Upravit profil
Ludvík Kundera byl český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik, člen 'Sdružení Q'. Byl bratrancem známějšího spisovatele Milana Kundery. Ludvík Kundera byl spjatý s avantgardními směry, především...
Životopis
Ludvík Kundera byl český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik, člen 'Sdružení Q'. Byl bratrancem známějšího spisovatele Milana Kundery. Ludvík Kundera byl spjatý s avantgardními směry, především surrealismem.
Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Praze v rodině důstojníka. Po maturitě na gymnáziu (1938) se zapsal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale přešel do Brna. Tam ho zastihlo uzavření vysokých škol, a studium proto dokončil až v roce 1946. Za války byl totálně nasazen v Německu ve Špandavě. Po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistké Skupiny Ra.
V letech 1968–70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, odkud byl normalizací vypuzen a žil bez stálého zaměstnání, avšak při pokračující literární činnosti, v Kunštátu. Bylo mu zakázáno publikovat, přesto se literatuře věnoval i nadále (mimo jiné se pod pseudonymem překládal německou poezii). Jako historik se zaměřoval zejména na Františka Halase, Hanse Arpa a Bertolta Brechta. Ve svých rozhlasových hrách usiloval o antiiluzívní divadlo.
Po roce 1945 se Ludvík Kundera stal redaktorem časopisu Blok, pracovníkem brněnské pobočky Svazu čs. spisovatelů, dramaturgem Mahenova divadla a nakonec se stal spisovatelem z povolání. Publikoval např. v Generaci, Bloku, Kvartu, v Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách.
Od roku 1990 přednášel Ludvík Kundera příležitostně na univerzitách v Brně, v Olomouci i v cizině, zvláště v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. I zde se mu dostávalo vysokého ocenění za jeho vědeckou a překladatelskou činnost.
Až dor.2010 se Kundera těšil dobrému zdraví a z domovského Kunštátu na Blanensku, kde se na trvalo usadil, sledoval literární a umělecké dění.
Ludvík Kundera zemřel ve svých 90 letech 17. srpna 2010 v ranních hodinách.
Ocenění:
V červnu 2000 převzal v Bratislavě Cenu Jána Smreka za celoživotní dílo - z rukou Smrekova syna I. Čieteka a prvního laureáta Ceny J. Smreka švédského básníka T. Tranströmera. V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu 'Cenu za celoživotní dílo' oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V den státního svátku 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
Nadace Charty 77 ho v roce 2009 vybrala za laureáta Ceny Jaroslava Seiferta, a to za „celoživotní literární dílo, vydávané ve Spisech L. K."
V rozsáhlém díle Ludvíka Kundery je zastoupena poezie, próza, dramata, eseje, montáže a odborné literární práce. Kromě toho psal rozhlasové a televizní hry. Jeho překladatelské dílo obsahuje desítky titulů nejvíce z německé literatury, potom z francouzské, bulharské i slovenské.
Poezie:
Autorovy básnické začátky jsou spojeny s druhou vlnou surrealismu na konci 2. světové války a po ní v básnicko - výtvarnické skupině Ra, nazývané též mladší surrealisté. Ti zdůrazňovali soustředěnost na jazykovou stránku díla. Rovněž dadaismus zanechal v jeho dílech své stopy.
Základním tématem první poezie je válka a láska:
Živly v nás - 1946
Laviny - 1946
Klinopisný lampář - 1948
Pozdější poezie s groteskními a humornými rysy:
Záznamy a promluvy
Letní kniha přání a stížností - 1962
Tolik cejchů a další - 1966
Hruden - 1985, shrnutí tvorby ze 60. a 70. let, kam byly zařazeny i texty z raného období. Soubor se nazývá podle titulní básně Hruden, což byl třináctý měsíc pohanských Slovanů vsunutý v pravidelných intervalech mezi prosinec a leden.
Ptaní - 1990
Napříč Fantomázií - 1991
Sny též - 1995
Vůně soli - 1996
Próza:
Próza z poválečné doby prozradila Kunderovu schopnost vidět svět humorně:
Konstantina - 1946
Napospas aneb Přísloví pro kočku - 1947
Odjezd - 1967
Memoáry - Řečiště - 1993, paměti o spisovatelích a přátelích.
Dramata, rozhlasové a televizní hry:
Totální kuropění - 1961, nejznámější Kunderovo drama pramení ze životní zkušenosti z nuceného pracovního nasazení v Německu.
Nežert - 1962
Korzár - 1963
Dramatické montáže s pásmem veršů a šansonů:
Mít zelené tělo
Člověk ve všech situacích - 1964
Labyrint světa a lusthaus srdce - 1983, satiricky a ironicky laděné drama (vliv Bertolta Brechta jehož díla překládal).
Odborné a vědecké práce:
Jako literární teoretik, publicista a esejista vydal Kundera knihy:
Německé portréty - 1956
Slovníček literárních pojmů - 1976
Dada - 1986
Vladimír Komárek: Graphik - Lipsko 1987
Vysočina Viléma Reichmanna - 1988
Volný verš - 1990
František Halas - 2000, monografie .
Hry pro rozhlas:
Zvědavost
Vojvodovy narozeniny
Sny Karla IV.
Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Praze v rodině důstojníka. Po maturitě na gymnáziu (1938) se zapsal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale přešel do Brna. Tam ho zastihlo uzavření vysokých škol, a studium proto dokončil až v roce 1946. Za války byl totálně nasazen v Německu ve Špandavě. Po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistké Skupiny Ra.
V letech 1968–70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, odkud byl normalizací vypuzen a žil bez stálého zaměstnání, avšak při pokračující literární činnosti, v Kunštátu. Bylo mu zakázáno publikovat, přesto se literatuře věnoval i nadále (mimo jiné se pod pseudonymem překládal německou poezii). Jako historik se zaměřoval zejména na Františka Halase, Hanse Arpa a Bertolta Brechta. Ve svých rozhlasových hrách usiloval o antiiluzívní divadlo.
Po roce 1945 se Ludvík Kundera stal redaktorem časopisu Blok, pracovníkem brněnské pobočky Svazu čs. spisovatelů, dramaturgem Mahenova divadla a nakonec se stal spisovatelem z povolání. Publikoval např. v Generaci, Bloku, Kvartu, v Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách.
Od roku 1990 přednášel Ludvík Kundera příležitostně na univerzitách v Brně, v Olomouci i v cizině, zvláště v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. I zde se mu dostávalo vysokého ocenění za jeho vědeckou a překladatelskou činnost.
Až dor.2010 se Kundera těšil dobrému zdraví a z domovského Kunštátu na Blanensku, kde se na trvalo usadil, sledoval literární a umělecké dění.
Ludvík Kundera zemřel ve svých 90 letech 17. srpna 2010 v ranních hodinách.
Ocenění:
V červnu 2000 převzal v Bratislavě Cenu Jána Smreka za celoživotní dílo - z rukou Smrekova syna I. Čieteka a prvního laureáta Ceny J. Smreka švédského básníka T. Tranströmera. V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu 'Cenu za celoživotní dílo' oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V den státního svátku 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
Nadace Charty 77 ho v roce 2009 vybrala za laureáta Ceny Jaroslava Seiferta, a to za „celoživotní literární dílo, vydávané ve Spisech L. K."
Dílo Ludvíka Kundery:
V rozsáhlém díle Ludvíka Kundery je zastoupena poezie, próza, dramata, eseje, montáže a odborné literární práce. Kromě toho psal rozhlasové a televizní hry. Jeho překladatelské dílo obsahuje desítky titulů nejvíce z německé literatury, potom z francouzské, bulharské i slovenské.
Poezie:
Autorovy básnické začátky jsou spojeny s druhou vlnou surrealismu na konci 2. světové války a po ní v básnicko - výtvarnické skupině Ra, nazývané též mladší surrealisté. Ti zdůrazňovali soustředěnost na jazykovou stránku díla. Rovněž dadaismus zanechal v jeho dílech své stopy.
Základním tématem první poezie je válka a láska:
Živly v nás - 1946
Laviny - 1946
Klinopisný lampář - 1948
Pozdější poezie s groteskními a humornými rysy:
Záznamy a promluvy
Letní kniha přání a stížností - 1962
Tolik cejchů a další - 1966
Hruden - 1985, shrnutí tvorby ze 60. a 70. let, kam byly zařazeny i texty z raného období. Soubor se nazývá podle titulní básně Hruden, což byl třináctý měsíc pohanských Slovanů vsunutý v pravidelných intervalech mezi prosinec a leden.
Ptaní - 1990
Napříč Fantomázií - 1991
Sny též - 1995
Vůně soli - 1996
Próza:
Próza z poválečné doby prozradila Kunderovu schopnost vidět svět humorně:
Konstantina - 1946
Napospas aneb Přísloví pro kočku - 1947
Odjezd - 1967
Memoáry - Řečiště - 1993, paměti o spisovatelích a přátelích.
Dramata, rozhlasové a televizní hry:
Totální kuropění - 1961, nejznámější Kunderovo drama pramení ze životní zkušenosti z nuceného pracovního nasazení v Německu.
Nežert - 1962
Korzár - 1963
Dramatické montáže s pásmem veršů a šansonů:
Mít zelené tělo
Člověk ve všech situacích - 1964
Labyrint světa a lusthaus srdce - 1983, satiricky a ironicky laděné drama (vliv Bertolta Brechta jehož díla překládal).
Odborné a vědecké práce:
Jako literární teoretik, publicista a esejista vydal Kundera knihy:
Německé portréty - 1956
Slovníček literárních pojmů - 1976
Dada - 1986
Vladimír Komárek: Graphik - Lipsko 1987
Vysočina Viléma Reichmanna - 1988
Volný verš - 1990
František Halas - 2000, monografie .
Hry pro rozhlas:
Zvědavost
Vojvodovy narozeniny
Sny Karla IV.