Magda Szabó, významná maďarská spisovatelka se narodila 5.10.1917 v Debrecínu. Psala dramata, eseje, studie, vzpomínky a poezii. Na univerzitě vystudovala maďarštinu a latinu a později působila jako učitelka. Jako literátka debutovala sbírkou...

Životopis

Magda Szabó, významná maďarská spisovatelka se narodila 5.10.1917 v Debrecínu. Psala dramata, eseje, studie, vzpomínky a poezii.

Na univerzitě vystudovala maďarštinu a latinu a později působila jako učitelka. Jako literátka debutovala sbírkou poezie v roce 1947, a i když se poté věnovala především próze, psala rovněž dramata, eseje a básně. V roce 1949 obdržela Baumgartenovu cenu, jednu z nejprestižnějších maďarských literárních cen, která jí ale byla ihned odebrána a až do roku 1956 během komunistické vlády Mátyáse Rákosiho nesměla Szabóová v Maďarsku publikovat, vrátila se k učení. Perzekuci neunikl ani její manžel, spisovatel a překladatel Tibor Szobotka.

Její knihy vyšly ve více než 40 zemích světa, včetně České republiky. Čeští čtenáři mohou znát například její pohádkový příběh Ostrovní modř, knihy pro mládež Karneval a Socha vzdechů a romány Zabijačka, Srnka nebo Kateřinská ulice. V roce 2003 získala Szabóová za svůj částečně autobiografický román Dveře z roku 1987 francouzskou literární cenu Prix Femina Étranger udělovanou každoročně dílu některé zahraniční spisovatelky; román popisující vztah mezi spisovatelkou a její hospodyní Emerence s překvapivým zvratem na konci sklidil v roce 2005 po novém překladu do angličtiny ohromný úspěch také ve Spojených státech.

Několik jejích děl bylo zfilmováno, nejnovějším filmem je Za zavřenými dveřmi podle románu Dveře v režii Istvána Szabóa s Helen Mirren v hlavní roli. Ale její nejčtenější román byl Abigal. Příběh školačky z náboženský internátní školy ve východním Maďarsku během války byl předlohou k televiznímu seriálu.

Spisovatelka zemřela ve věku 90 let 20. listopadu 2007 ve svém kerepešskem domě v Budapešti. Byla dvojnásobná držitelka Kossuthove ceny a Ceny Attily Józsefa. Patřila k těm maďarským spisovatelem, jejichž romány nejvíce překládali do cizích jazyků. Kromě románu Dveře se za její nejlepší dílo považuje Staromódní příběh, v němž popisuje vlastní rodinnou ságu.

Tvorba:
- Dveře (Az ajtó) 1987
- Staromódní příběh (Régimódi történet) 1977
- Az órák és a farkasok 1975
- Přihlížitelé (A Szemlélök) 1973
- Socha vzdechů (Abigél) 1970
- Kateřinská ulice (Katalin utca) 1969
- Esterine dve tváře 1968
- Tündér Lala 1965
- A Danaida 1964
- Narozeniny (Születésnap) 1962
- Karneval Álarcosbál 1961
- Pilát (Pilátus) 1963
- Zabijačka (Disznótor) 1960
- Ostrovní modř (Sziget-kék) 1959
- Srnka (Az őz) 1959
- Červený inkoust Vörös tinta 1959 film 1960
- Řekněte Žofince... (Mondják meg Zsófikának) 1958
- Freska (Freskó) 1958