Magdalena Dobromila Rettigová, první česká spisovatelka, autorka sentimentálních povídek a proslulých kuchařských knih, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic.

Otec Rettigové byl panským úředníkem. Rettigová chodila do školy v Plzni. Po otcově předčasné smrti se s matkou odstěhovaly do Prahy. V roce 1807 se Magdalena Rettigová vdala za soudního úředníka a spisovatele J.S. Rettiga (1774-1844), který ji uvedl do české společnosti. Magdaléna Rettigová měla tři děti, dcera byla známou zpěvačkou.

Magdaléna Rettigová žila delší dobu v Ústí nad Orlicí, potí v Ryhnově nad Kněžnou a od roku 1834 v Litomyšli. Patřila do literární společnosti J.L. Zieglera, měla úzké kontakty s královehradeckým nakladatelem J.H. Pospíšilem. Díky těmto kontaktům začala psát česky. Dopisovala si se vzdělanými kněžími z blízkého okolí i z Moravy. Shromažďovala kolem sebe měšťanské dívky a učila je vedení domácnosti. Působila na ně i vlastenecky. V Litomyšli se zařadila mezi přední osobnosti kulturního života.

Cílem próz Rettigové je morální, citová a volní výchova. Psala i příležitostné a pozdravné básně a divadelní hry. Psala také německy psané memoáry, které vynikaly subtilní povahokresbou.

V roce 1986 byl vydán výběr z beletristických prací a z dopisů ve vydání Domácí kuchařky.

Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.

Dílo:
Domácí kuchařka aneb jednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské – 1826 – praktická příručka pro ženy, obsahuje instrukce a
návody k vedení kuchyně i komplexní rady k vystupování ženy
jako manželky, matky a vlastenky
Arnošt a Bělinka - 1820
Mařenčin košíček – 1821-22
Věneček pro dcerky vlastenecké - 1825
Jaroslav a Terinka - 1841
Bílá růže – 1827, divadelní hra
Masopustní žert – 1846, divadelní hra, vydáno posmrtně