Mária Ďuričková
scénáristka, překladatelka, prozaička, básnířka
- Narození:
- 29. září 1919
- Úmrtí:
- 15. března 2004
Upravit profil
Mária Ďuríčková, vlastním jménem Mária Masaryková, byla slovenská prozaička, básnířka, scenáristka, překladatelka, autorka děl pro děti a mládež, rovněž autorka rozhlasových a televizních her.
Mária Ďuríčová po ukončení studií na učitelském...
Životopis
Mária Ďuríčková, vlastním jménem Mária Masaryková, byla slovenská prozaička, básnířka, scenáristka, překladatelka, autorka děl pro děti a mládež, rovněž autorka rozhlasových a televizních her.
Mária Ďuríčová po ukončení studií na učitelském ústavu působila jako učitelka a redaktorka v různých nakladatelstvích. Psala i hry pro rozhlas a televizi, byla významnou představitelkou literatury pro děti a mládež. Ve svých dílech plně využila svých poznatků a zkušeností z učitelské praxe.
Ve své prvotině a několika dalších dílech vycházela Mária Ďuríčková z lidové slovesnosti:
Pohádka o Dědovi Mrázovi - 1954
Zajíček a liška - 1957
Kouzelná flétna - 1958
Poté se orientovala na autorskou tvorbu:
Zítra bude hezky - 1959
Klubíčko Bambulín - 1962, symbolická pohádka o oživlém vlněném klubíčku na selském dvoře.
Ve svých pracích zdůrazňuje mravní hodnoty a odsuzuje zbabělost a vychytralost.
Jasněnka - 1963, pohádkový cestopis
My z osmé A - 1960, sbírka povídek o trampotách dospívání
Stíhač na galuskách - 1963, psychologická novela
Příběhy ze života dvojčat:
Danka a Janka - 1961
Danka a Janka v pohádce - 1970
Dětská fantazie a motivy z lidové slovesnosti se staly trvalým základem pro autorčinu tvorbu:
Sestřičky ze Škrpálova - 1969
O Kateřince a Toulavém vrchu - 1970
Pepík Mrkvička Spáč - 1972
Janíček Paleček - 1970
Není škola jako škola - 1974
Nejkrásnější na světě - 1976
Co si hračky vyprávěly - 1986
Pohádky Černého Filipa - 1989
Lidová slovesnost a folklorní texty z rodného kraje je součástí autorčiných prozaických děl:
Přeletěl pták nad slatinskými vrcholky - 1960, výbor z děl
Šlo děvče pro vodu - 1969, soubor balad
Klíč od země - 1986, soubor pověstí
Ďuríčková rovněž převyprávěla a obnovila pohádkové motivy např. v dílech:
Bílá kněžna - 1973, pohádkový výbor
Dunajská královna - 1976, sbírka pověstí z Bratislavy a okolí
Prešporský zvon - 1978
Panenská věž na Děvíně - 1988
Majka Povídalka - 1965, tento román patří k nejhodnotnějším prózám slovensé literatury o dětství a dospívání. Je příběhem tělesně postiženého vesnického děvčátka na počátku šedesátých let minulého století.
Prozaické texty:
Jehňátko v batohu - 1985
Emčo - 1988
Ptáček žlutý zobáček - 1998
Ďuríčková sestavila na dvě desítky různě konciovaných výborů a antalogií z lidové slovesnosti:
Sedmibarevný kvítek - 1975
Zlatá brána - 1975
Když se malý národ stal velký - 1984
Slovenské pohádky - 1986
Sluneční děvčátko - 1995
Knížka pro všechny slovenské děti - 1997
Poslali mě naši k vašim - 2000
Další díla:
Prózy:
Útěk z mluvnice
Dunajské pověsti
Rozhlasové hry:
Vládce větrů
Voják a kráovna
Dvě sestry
Dřevěnka
Zázračná rosa
Televizní film:
Klíče od města
Mária Ďuríčová po ukončení studií na učitelském ústavu působila jako učitelka a redaktorka v různých nakladatelstvích. Psala i hry pro rozhlas a televizi, byla významnou představitelkou literatury pro děti a mládež. Ve svých dílech plně využila svých poznatků a zkušeností z učitelské praxe.
Dílo Márii Ďuríčkové:
Ve své prvotině a několika dalších dílech vycházela Mária Ďuríčková z lidové slovesnosti:
Pohádka o Dědovi Mrázovi - 1954
Zajíček a liška - 1957
Kouzelná flétna - 1958
Poté se orientovala na autorskou tvorbu:
Zítra bude hezky - 1959
Klubíčko Bambulín - 1962, symbolická pohádka o oživlém vlněném klubíčku na selském dvoře.
Ve svých pracích zdůrazňuje mravní hodnoty a odsuzuje zbabělost a vychytralost.
Jasněnka - 1963, pohádkový cestopis
My z osmé A - 1960, sbírka povídek o trampotách dospívání
Stíhač na galuskách - 1963, psychologická novela
Příběhy ze života dvojčat:
Danka a Janka - 1961
Danka a Janka v pohádce - 1970
Dětská fantazie a motivy z lidové slovesnosti se staly trvalým základem pro autorčinu tvorbu:
Sestřičky ze Škrpálova - 1969
O Kateřince a Toulavém vrchu - 1970
Pepík Mrkvička Spáč - 1972
Janíček Paleček - 1970
Není škola jako škola - 1974
Nejkrásnější na světě - 1976
Co si hračky vyprávěly - 1986
Pohádky Černého Filipa - 1989
Lidová slovesnost a folklorní texty z rodného kraje je součástí autorčiných prozaických děl:
Přeletěl pták nad slatinskými vrcholky - 1960, výbor z děl
Šlo děvče pro vodu - 1969, soubor balad
Klíč od země - 1986, soubor pověstí
Ďuríčková rovněž převyprávěla a obnovila pohádkové motivy např. v dílech:
Bílá kněžna - 1973, pohádkový výbor
Dunajská královna - 1976, sbírka pověstí z Bratislavy a okolí
Prešporský zvon - 1978
Panenská věž na Děvíně - 1988
Majka Povídalka - 1965, tento román patří k nejhodnotnějším prózám slovensé literatury o dětství a dospívání. Je příběhem tělesně postiženého vesnického děvčátka na počátku šedesátých let minulého století.
Prozaické texty:
Jehňátko v batohu - 1985
Emčo - 1988
Ptáček žlutý zobáček - 1998
Ďuríčková sestavila na dvě desítky různě konciovaných výborů a antalogií z lidové slovesnosti:
Sedmibarevný kvítek - 1975
Zlatá brána - 1975
Když se malý národ stal velký - 1984
Slovenské pohádky - 1986
Sluneční děvčátko - 1995
Knížka pro všechny slovenské děti - 1997
Poslali mě naši k vašim - 2000
Další díla:
Prózy:
Útěk z mluvnice
Dunajské pověsti
Rozhlasové hry:
Vládce větrů
Voják a kráovna
Dvě sestry
Dřevěnka
Zázračná rosa
Televizní film:
Klíče od města