Mary Austinová

prozaička

Hodnocení na Kinobox.cz: ?
Narození:
9. září 1868
Úmrtí:
13. srpna 1934
Mary Austinová byla americká prozaička. Mary Austinová, rozená Hunterová, prožila své neradostné mládí ve všedním maloměstě. Teprve když jako dvacetiletá se přestěhovala s matkou a sourozenci na horskou farmu v Kalifornii, poznala nový svět....

Životopis

Mary Austinová byla americká prozaička.

Mary Austinová, rozená Hunterová, prožila své neradostné mládí ve všedním maloměstě. Teprve když jako dvacetiletá se přestěhovala s matkou a sourozenci na horskou farmu v Kalifornii, poznala nový svět. Byla to krásná příroda a život kovbojů a Indiánů. Později se vdala, ale prožívala jen trápení. Její dcera byla ochrnutá a manžel nebyl schopen uživit rodinu. Musela se snažit sama, ale to jen posílilo její energickou výbojnost a zvídavost.

Od roku 1892 publikovala Mary Austinová v časopisech povídky a črty, poté psala romány z dějin i současnosti Kalifornie. Spolupracovala též s literární družinou v Carmelu, kterou vedli Jack London a G. Sterling.

Jako uznávaná spisovatelka cestovala Mary Austinová po Itálii a Anglii, kde ji vítali přední britští spisovatelé.

V letech 1912 – 24 žila Mary Austinová v New Yorku. V roce 1924 se rozhodla natrvalo usadit v Novém Mexiku. Zde se rozhodla studovat život a zvyky Indiánů a španělské menšiny.
Podporovala místní folklór a domácí výrobu. Usilovala i o státní podporu indiánského školství.

Dílo Mary Austinové:

Mary Austinová je autorkou 35 knih a množství drobné prózy.

Země skrovného deště – 1903, knižní prvotina

Geniální žena – 1912, román je autorčiným předním dílem a dotýká se nevyužité tvořivosti žen.

Zároveň uplatňovala své náboženské ideje:
Kniha o Ježíšovi, kterého vykládala v souvislosti s kamenitým prostředím Palestiny, jež prý obdobně jako prostředí Skalistých hor podporuje kontakt s vesmírným duchovnem.

Své vnitřní prožitky i vnější kulturní činnost popsala v dílech:
Obzor země – 1932, paměti
Hvězdné dobrodružství – 1931, román

Americký rytmus – 1923, autorčino nejčtenější pojednání, studující rytmy poezie domácích kmenů a dávající je jako příklad pro bělošskou poezii.