Max Gallo je francouzský romanopisec, historik a politik.

Max Gallo vystudoval historii a habilitoval se na Filozofické fakultě v Nice. Jako historik se věnoval moderním a sociální dějinám Evropy. Řadu monografií věnoval analýze fašismu.


Odborné monografie s analýzou fašismu:
Mussoliniho Itálie – 1964
Případ Etiopie – 1967
Dějiny frankistiského Španělska – 1969, 1976
Noc dlouhých nožů – 1971

Portréty velkých osobností francouzských dějin, na rozhraní beletrie a historie např.
Robespierra, Jaurése, Napoleona a De Gaulla.

Romány:
Průvod vítězů – 1972, varování Marka Naldiho, bývalého fašistického pohlavára, později partyzána, neznámému synovi, který žije v Itálii, před fašismem.

Psychologicky laděné romány:
Krok směrem k moři – 1973
Pták původu – 1974

Zátoka andělů – 1975 – 76, trilogie, rodinná sága Revelliových. Jsou to piemotští přistěhovalci do Nice koncem 19. století. Osudy tří generací sleduje autor až do současnosti.

Co pro moře znamenají staletí – 1977, román je věnován rodnému městu a jeho více než dvoutisíceletému úsilí o existenci a rozvoj.

Lidé se všichni rodí téhož dne – 1978 – 79, dvoudílný román sleduje fiktivní osudy sedmi dětí, které se narodily 1. ledna 1900 na různých místech světa a v různých společenských podmínkách.

I další romány jsou stavěny na spojení s historií:
Zcela všední zločin – 1981
Zlaté časy – 1986
Kondotiér – 1994