Michal Ajvaz je tvůrcem fantaskních příběhů, básník a esejista, překladatel z němčiny.

Michal Ajvaz se narodil v rodině ruského exulanta, chemika a překladatele. Po maturitě na SVVŠ studoval na FF UK češtinu a estetiku. Po absolutoriu v roce 1974 pracoval téměř dvacet let v dělnických profesích - mj. domovník, noční hlídač garáží, čerpač vody u firmy Vodní zdroje. Pak si jako redaktor a stálý spolupracovník Literárních novin zvolil svobodné povolání.

Od roku 2003 je Michal Ajvaz zaměstnán v centru pro teoretická studia Akademie věd a Karlovy univerzity.


Do literatury vstoupil Michal Ajvaz až v roce 1989 sbírkou básní. Později se věnuje prozaickým útvarům útvarům, jejichž významová sdělnost není nesena přímo vlastním příběhem, ale hledáním utajených souvislostí lidské projekce ve světě a způsobů, jakým svět zasahuje do intrapsychiky člověka.

V Ajvazově tvorbě se vyskytuje mnoho symbolů, např. symbol knihy ze které po přečtení zmizí text, symbolizující ubíhající život aj. Autor si zachoval ve svých dílech svou hravost, čímž je odlehčuje, ale jejich vážnost udržuje v takové míře, aby dávala smysl a zachovala si svou přirozenou mýtičnost a magičnost.

Ajvaz je jedním z prvních ryzích zástupců magického realismu v Čechách.

Vražda v hotelu Intercontinental - 1989, autorův debut, básnická sbírka, v níž ztělesnil svou představu reflexivní tvorby. Kniha se skládá z několika desítek básní, z nichž každá je o něčem jiném a přece na sebe zvláštním způsobem navazují. V tomto díle se začíná rýsovat Ajvazovo literární zaměření. Nacházíme v něm fantastkní bytosti zasazené do pražských a středočeských reálií.

Próza:
Návrat starého varana - 1991, povídkový cyklus. Ajvaz představuje v knize obyčejné lidi z města v obyčejných situacích, ale i v těch nejobyčenějších věcech vidí nějaký hlubší a tajemný smysl a ten rozpracovává až k dokonalosti.

Druhé město - 1993, román, který je první Ajvazovou knihou s uceleným příběhem. Hlavní hrdina, který se ukrývá před zimou v antikvariátě, objeví náhodně knihu, která je napsána zvláštními zářícími až oslňujícími písmeny a neustále jakoby se posunovala. Knihu si vezme domů, ale tím se začnou dít prapodivné věci - kolotoč tajemna rozšiřující po celé noční Praze, obrovské vlny zaplavující Petřín, mramorové tramvaje jedoucí sněhem za Prahu, boj se žralokem na kostelní věži, foskoreskující losi, pobíhající po Karlově mostě aj. Román obdržel první cenu Mladé fronty za nejlepší českou knihu roku..

Zlatý věk - 2002, román líčící reálie, zvyky, politické zřízení a život na fiktivním ostrově v Atlantském oceánu. V první části knihy se čtenář seznamuje s ostrovem a životem jeho obyvatel, v druhé části je popsána epizoda z ostrovní Knihy, která je jediným literárním dílem na ostrově - fiktivní cestopis.

Tyrkysový orel - 1997, prozaický diptych dvou novel, román je prozaickým útvarem pátrajícím po uvolněných zdrojích a důsledcích bytí.

Prázdné ulice - 2004, román
Padesát pět měst - 2006

Kromě beletrie napsal Michal Ajvaz i filozofické spisy:
Znak a bytí - 1994, esej, v níž autor polemizuje s francouzským myslitelem J. Derridou.
Tajemství knihy - 1997, soubor studií věnovaný literárně - filozofické problematice
Tiché labyrinty - 1997

Mimo toho psal Ajvaz eseje a zabýval se i tvorbou jiných magických realistů:
Sny gramatik a Záře písmen - 2003, v této knize autor rozebírá Borgesovu literární tvorbu