Miguel Ángel Asturias
básník, prozaik, diplomat
- Narození:
- 19. října 1899
- Úmrtí:
- 19. června 1974
Upravit profil
Miguel Ángel Asturias byl guatemalský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Miguel Ángel Asturias se narodil v rodině s indiánskými kořeny. Matka byla mayského původu. Dětství prožil v indiánské vesnici, kde rodina z politických...
Životopis
Miguel Ángel Asturias byl guatemalský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Miguel Ángel Asturias se narodil v rodině s indiánskými kořeny. Matka byla mayského původu. Dětství prožil v indiánské vesnici, kde rodina z politických důvodů několik let pobývala.
Miguel Ángel Asturias vystudoval práva a od roku 1924 studoval mayskou kulturu na Sorbonně v Paříži. Zde se sblížil se surrealisty a vliv surrealismu je vidět v celé jeho tvorbě.Po návratu do Guatemaly působil jako novinář, učitel a diplomat.
V letech 1954 – 65 žil Miguel Ángel Asturias v exilu v Buenos Aires. Poté byl velvyslancem v Paříži, ale v roce 1970 se vzdal funkce na protest proti politice vlády a zůstal v Evropě.
V roce 1967 dostal Miguel Ángel Asturias Nobelovu cenu za literaturu.
Miguel Ángel Asturias psal poezii, prózu i drama.
Poezie:
V jeho básnické tvorbě se nejvíce projevuje vliv surrealismu. Nejvýznamnějšími sbírkami jsou:
Skřivánčí skráň – 1948
Jarní jasnozřivé bdění – 1965
Výbor z jeho básnického díla vyšel v češtině pod názvem – Hádání z vlastní ruky, v roce 1961.
Próza:
Asturias vynikl především jako romanopisec.
Pan prezident – 1946, autorův první román, který napsal v letech 1925 – 32 v Paříži. Je to obraz fiktivní diktatury jako univerálního symbolu nelidského světa ovládaného tyranií.
Atmosféru navozuje oživování předmětů i podvědomí postav. Není hranice mezi bděním a snem. Pojetí snu souvisí se surrealismem a s mayskými mýty.
Kukuřiční lidé – 1949, román označovaný jako jeho vrcholné dílo ve stylu mayského realismu. V mayské mytologii „ člověk je stvořen z kukuřice“.
Politicky jsou zaměřeny romány tzv. banánové trilogie, v níž kritizuje negativní vliv pronikání severoamerického finančnictví a politiky do Střední Ameriky. Odsuzuje vykořisťování Indiánů.
Silný vítr – 1950
Zelený papež – 1954
Oči pochovaných – 1960
Víkend v Guatemale – 1956, politicky velmi radikální soubor povídek
Indiánskou problematikou a jejich magickými a náboženskými představami se Asturias zabýval v několika dalších prózách a povídkových souborech:
Taková mulatka – 1963
Velký pátek – 1972
Asturias psal i dramata:
Soud na hranicích – 1957
Vydírání - 1964
Miguel Ángel Asturias se narodil v rodině s indiánskými kořeny. Matka byla mayského původu. Dětství prožil v indiánské vesnici, kde rodina z politických důvodů několik let pobývala.
Miguel Ángel Asturias vystudoval práva a od roku 1924 studoval mayskou kulturu na Sorbonně v Paříži. Zde se sblížil se surrealisty a vliv surrealismu je vidět v celé jeho tvorbě.Po návratu do Guatemaly působil jako novinář, učitel a diplomat.
V letech 1954 – 65 žil Miguel Ángel Asturias v exilu v Buenos Aires. Poté byl velvyslancem v Paříži, ale v roce 1970 se vzdal funkce na protest proti politice vlády a zůstal v Evropě.
V roce 1967 dostal Miguel Ángel Asturias Nobelovu cenu za literaturu.
Dílo Miguela Ángela Asturiase:
Miguel Ángel Asturias psal poezii, prózu i drama.
Poezie:
V jeho básnické tvorbě se nejvíce projevuje vliv surrealismu. Nejvýznamnějšími sbírkami jsou:
Skřivánčí skráň – 1948
Jarní jasnozřivé bdění – 1965
Výbor z jeho básnického díla vyšel v češtině pod názvem – Hádání z vlastní ruky, v roce 1961.
Próza:
Asturias vynikl především jako romanopisec.
Pan prezident – 1946, autorův první román, který napsal v letech 1925 – 32 v Paříži. Je to obraz fiktivní diktatury jako univerálního symbolu nelidského světa ovládaného tyranií.
Atmosféru navozuje oživování předmětů i podvědomí postav. Není hranice mezi bděním a snem. Pojetí snu souvisí se surrealismem a s mayskými mýty.
Kukuřiční lidé – 1949, román označovaný jako jeho vrcholné dílo ve stylu mayského realismu. V mayské mytologii „ člověk je stvořen z kukuřice“.
Politicky jsou zaměřeny romány tzv. banánové trilogie, v níž kritizuje negativní vliv pronikání severoamerického finančnictví a politiky do Střední Ameriky. Odsuzuje vykořisťování Indiánů.
Silný vítr – 1950
Zelený papež – 1954
Oči pochovaných – 1960
Víkend v Guatemale – 1956, politicky velmi radikální soubor povídek
Indiánskou problematikou a jejich magickými a náboženskými představami se Asturias zabýval v několika dalších prózách a povídkových souborech:
Taková mulatka – 1963
Velký pátek – 1972
Asturias psal i dramata:
Soud na hranicích – 1957
Vydírání - 1964