Miguel Delibes

esejista, proyaik

Narození:
17. října 1920
Věk:
104 let
Upravit profil
MiguelDelibes byl španělský spisovatel a esejista. MiguelDelibes pocházel z početné rodiny. Jako mladý dobrovolník se zúčastnil občanské války ve Španělsku. Po ní vystudoval práva a působil jako profesor na obchodní škole. Zároveň pracoval jako...

Životopis

MiguelDelibes byl španělský spisovatel a esejista.

MiguelDelibes pocházel z početné rodiny. Jako mladý dobrovolník se zúčastnil občanské války ve Španělsku. Po ní vystudoval práva a působil jako profesor na obchodní škole. Zároveň pracoval jako novinář a později ředitel valladolidského listu El Norte de Castilla.

Dílo Miguela Delibese:

Miguel Delibes je typem spisovatele, který se nenechal ovlivnit kulturním životem metropole, ale jako vášnivý lovec zůstával spjat s přírodním a venkovským prostředím. S oblibou portrétuje svérázné typy rodné Kastilie, včetně jejich jazykového bohatství. Tematika lovu, přírody a venkova

Romány:
Tematika lovu, přírody a venkova se objevila v beletrizované podobě v románech:
Lovcův deník – 1955, č. 1972
Emugrantův deník – 1958, zde byla rozšířena o dobový jev emigrace

Převážně však byla zpracována formou deníkových záznamů a komentářů v knihách:
Lov křepelky obecné – 1963
Kniha o lovu drobné zvěře – 1964
S loveckou puškou na rameni – 1970
Moji přátelé pstruzi – 1977
Poslední revír – 1992

Autorovy prozaické začátky nesly i stopy poválečného existencialismu v románech:
Stín cypřiše je dlouhý – 1948
Dosud je den – 1949

Cesta – 1950, hrdinou románu je malý chlapec, odloučený od rodinného a přírodního prostředí a prožívající ve městě pocit cizoty.

Můj synáček Sisi – 1953, č. 1978, námětem je rodičovský egoismus.
Princ svržený z trůnu – 1973, s rekonstrukcí psychologie tříletého dítěte

Pro Delibese je příznačné estetické a etické vyrovnání se s proměnami španělské společnosti a s uměleckými proudy:

Krysy – 1962, román se silnou sociálně kritickou složkou

Pět hodin s Mariem – 1966, č. 1972 a 1986. Vyčítavý vnitřní monolog tradicionalistické vdovy nad rakví křesťanského altruisty Maria.

Podobenství o trosečníkovi – 1969, č. 1986, strukturální román, vyrovnávající se s otázkou totalitarismu.

Války našich předků – 1975, dílo má podobu magnetofonových záznamů psychoterapie a týká se otázek násilí.

Spor o hlas pana Caya – 1978, č. 1983, román je považován za ironický komentář postfrankismu.

377 A, hrdina jaksepatří – 1987, autor se zde vrací k tématu občanské války.

Etické zázemí mají romány zabývající se konfliktní situací venkova:
Blahoslavení chudí duchem – 1981, č. 1986
Poklad – 1985

Milostné dopisy rozkošnického šedesátníka – 1983, obsahuje intimní citovou polohu s autobiografickými prvky.

Dáma v červených šatech na šedém pozadí – 1991, láskyplný portrét předčasně zemřelé choti.

Kacíř – 1998, autor se ve svém díle opírá o záznamy inkvizičního procesu a rozvíjí je s vyjímečnou invencí